Autorské honoráře jako přivýdělek při zaměstnání

Honoráře mohou být vedlejším zdrojem příjmů pro zaměstnance, ale také pro studenty, příjemce rodičovského příspěvku nebo spolupracující osoby. O způsobu zdanění a případném odvodu sociálního a zdravotního pojištění rozhoduje jejich měsíční výše. Hranicí je v tomto případě částka 7000 Kč.

Autorské honoráře do 7000 Kč (včetně) u jednoho plátce

Příspěvky mediím, tj. novinám, časopisům, televizi, rozhlasu, internetovým serverům atd., nepřesahující v úhrnu od jednoho plátce 7000 Kč, jsou automaticky zdaněny plátcem daně. Jestliže zaměstnaný autor obdrží například za 3 publikované články od jednoho plátce (jednoho vydavatelství, redakce apod.) měsíční honorář ve výši 7000 Kč, bude tento příjem zdaněn přímo při výplatě. Plátce postupuje v souladu s § 36 zákona o daních z příjmů. Autorovi bude vyplacena částka po zdanění 15% srážkovou daní. V uvedeném případě obdrží 5950 Kč. Srážková daň je daní konečnou. Daňové přiznání se nepodává.

Autor neodvádí sociální ani zdravotní pojistné. Do roku 2008 platila povinnost odvodu zdravotního pojistného i z těchto příjmů, ale protože je řada autorů stejně neodváděla a jejich dohledání bylo složité, byly s účinností od 1. ledna 2009 od odvodů osvobozeny.

Honoráře od různých plátců se nesčítají

Obdobně se postupuje i v případě kombinace několika honorářů od různých plátců do limitu 7000 Kč. Jestliže autor obdrží od jedné redakce 5000 Kč a od jiné ve stejném měsíci 4000 Kč, budou oba tyto honoráře zdaněny srážkovou daní, a to plátcem při jejich výplatě. Způsob zdanění neovlivní ani skutečnost, že součet měsíčních příjmů z obou honorářů stanovenou sedmitisícovou hranici překročí. Čtěte více: Jak na zdanění honorářů z více vydavatelství měsíčně 

Autorské honoráře od 7001 Kč u jednoho plátce

Pokud jsou měsíční honoráře od jednoho plátce vyšší než 7000 Kč, je situace pro autora složitější. Tento příjem je samostatnou výdělečnou činností a zdaňuje se podle § 7 zákona o daních z příjmů. Na rozdíl od honorářů do stanoveného limitu, které zdaňuje v hrubé výši automaticky plátce, je možné k těmto příjmům uplatnit i výdaje. A to buď prokazatelně vynaložené, nebo paušální procentem z dosažených příjmů. Výdajové paušály jsou součástí nedávno podepsané novely zákona. Paušál ve výši 60 % z příjmů bude možné použít zpětně již za rok 2009. Autoři si na výdajích polepšili o plných 20 %. Do roku 2008 bylo totiž možné uplatnit paušální výdaje maximálně v čtyřicetipro­centní výši. Čtěte více: Uplatnění výdajů procentem z příjmů aneb paušální výdaje

Podle ZUZANY CHOCHOLOVÉ z oddělení komunikace Ministerstva financí ČR se musí ve lhůtě do 30 dnů po dni, kdy začne poplatník provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, například má příjmy z autorských honorářů, registrovat dle ustanovení § 33 zákona o správě daní a poplatků, tzn. uvést místně příslušnému správci daně předepsané údaje.

Po skončení zdaňovacího období podává autor daňové přiznání, ve kterém uvede jak příjmy ze zaměstnání, tak příjmy z autorské činnosti. K tomu je nutné si vyžádat Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele, kde je uvedena výše příjmů ze zaměstnání, výše sražených záloh, včetně uplatněných daňových slev a bonusů. Čtěte více: Slevy na dani v roce 2009

Autor rovněž podává přihlášku k důchodovému a zdravotnímu pojištění jako OSVČ vedlejší. Měsíční minimální zálohy platit nemusí, jestliže je tato povinnost splněna zaměstnavatelem z hlavního pracovního poměru. Nemocenské pojištění je stejně jako u jiných podnikatelů dobrovolné. Přihlášení k nemocenskému pojištění by ale mohlo být finančně zajímavé pro autorky plánující v dohledné době mateřství. Čtěte více: Maximální výše mateřské pro podnikatelky? Není problém

Příjmy z autorských honorářů budou zúčtovány po skončení zdaňovacího období. Autor je povinen podat příslušné zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) přehledy o příjmech a výdajích za uplynulé zdaňovací období. Vedlejší výdělečnou činnost je však nutné doložit potvrzením zaměstnavatele, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci podání přehledů.

Lze se „vyhnout“ placení daní a odvodům pojistného?

Placení daní se autor nevyhne. Patnáctiprocentní daň zaplatí jak u příjmů do stanoveného limitu, které jsou zdaněny automaticky plátcem, tak u příjmů nad limit. V prvním případě se jedná o daň konečnou bez možnosti snížení o náklady, ve druhém případě jde o daň zálohovou s možností uplatnění nákladů, ovšem s povinností poplatníka podat daňové přiznání, a to na všechny příjmy podléhající zdanění, včetně příjmů ze zaměstnání.

Nepřiznání příjmů z autorských honorářů by se nemuselo vyplatit. Finanční úřady mají údaje o příjmech uvedených osob z vlastní vyhledávací činnosti a dále od osob, které příjmy vyplácejí. Ukládá jim to § 34 zákona o správě daní a poplatků. Dle tohoto ustanovení jsou povinny fyzické i právnické osoby, například redakce nebo vydavatelství, které vyplácejí příjmy fyzickým osobám za jejich jinou samostatnou výdělečnou činnost (třeba autorské honoráře), uskutečněné úhrady oznamovat svému místně příslušnému finančnímu úřadu, vysvětluje Zuzana Chocholová. Čtěte více: Autorské honoráře 2009: Nové povinnosti

Sociálnímu a zdravotnímu pojištění se lze vyhnout jen vhodnou kombinací příjmů od jednotlivých redakcí. Pro řadu autorů bude jistě jednodušší nepřekročit měsíční limit 7000 Kč od jednoho plátce.

Další možností je využití spolupracujících osob. Část příjmů a výdajů je možné podle § 13 zákona o daních z příjmů přerozdělit na spolupracující osobu, například na manželku. Ta ovšem musí být po celé zdaňovací období rovněž přihlášena jako OSVČ vedlejší. Rozdělením příjmů a výdajů je možné i při vyšších honorářích nepřekročit maximální rozhodnou částku 56 532 Kč a tím ušetřit na odvodech sociálního pojistného. Čtěte více: Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost oznamte včas