Berňáky v daňovém vystěhovávání nepolevily, ba naopak. Loni vysídlily 1700 firem

Firmy, které například sídlí v Praze, může od poloviny loňského roku zkontrolovat jakýkoli finanční úřad v republice. Podle finanční správy se ale celostátní územní působnost a delegace spíše vzájemně doplňují. Institut delegace se totiž týká přesunu správy všech daní daného subjektu, kdežto institut celostátní územní působnosti se týká pouze kontrolních postupů, jako jsou např. daňová kontrola, postup k odstranění pochybností a vyhledávací činnosti.

Počet delegací vzrostl o více než dvě třetiny

Také v loňském roce pokračovala finanční správa v daňovém vystěhovávání firem, a to především těch pražských. Úřadům to umožňuje novela daňového řádu, která od roku 2015 stanovila, že proti rozhodnutí o delegaci nejsou přípustné opravné prostředky. Vloni navíc finanční správa zintenzivnila svoji činnost a kladně rozhodla o delegaci v 1701 případech. To je oproti roku 2015 narůst o 69 %, tehdy totiž úřady daňově vystěhovaly 1008 podnikatelů.

Čtěte více: Tisíc firem bylo loni daňově vysídleno, delegace budou pokračovat i v roce 2016

Od léta už neplatí místní působnost finančních úřadů

Nárůstu počtu delegací nezabránily ani loňské novinky, které navázaly na změny v oblasti delegace. Ve Sbírce zákonů vyšla na konci loňského července novela zákona, která odstraňuje místní působnosti finančních a celních úřadů jako správců daně. Nově se zavedla celostátní územní působnost finančních a celních úřadů pro účely provádění vyhledávací činnosti a kontrolních postupů (zejména postupu k odstranění pochybností a daňové kontroly). Pro výkon vybrané působnosti tak jsou v konkrétním případě příslušné všechny finanční, resp. celní úřady.

Novinky se tak dotkly následujících institutů daňového práva procesního:

• místní příslušnost správce daně (§ 13 daňového řádu),
• možnost správce daně provádět úkony mimo obvod své územní působnosti (§ 15 daňového řádu),
• možnost správce daně dokončit daňovou kontrolu po změně místní příslušnosti (§ 87 daňového řádu),
• sídlo daňového subjektu (zejména § 13 daňového řádu, příslušná ustanovení zvláštních daňových zákonů a v neposlední řadě § 136 nového občanského zákoníku),
• delegace (§ 18 daňového řádu),
• atrakce (§ 19 daňového řádu),
• dožádání (§ 17 daňového řádu),
• provádění vyhledávací činnosti správcem daně bez dožádání (§ 78 odst. 4 daňového řádu).

Cílem novinky byla podle finanční správy zejména možnost koncentrovat u jednoho úřadu provádění daňových kontrol u vzájemně souvisejících subjektů, a tím především přispět k boji s tzv. karuselovými podvody na DPH a umožnit efektivní využití nových institutů kontrolních hlášení na DPH a elektronické evidence tržeb (zejména porovnávání a párování dat o více souvisejících subjektech). Dalším efektem je lepší využití personálních kapacit a rovnoměrnější rozložení kontrol v rámci České republiky, včetně omezení účelového přesouvání sídel daňových subjektů podle pravděpodobnosti kontroly. Současně pamatováno na omezení negativních dopadů na daňové subjekty (zajištěním informovanosti ohledně obsahu daňových spisů, zachováním účinků plných mocí atd.), doplnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Čtěte více: Na firmy z Prahy může daňová kontrola odevšad, končí místní působnost berňáků

Přestože při projednávání změn u místní působnosti finanční správa uváděla, že možná přehodnotí nutnost provádět delegace v tak masivním rozsahu jako v roce 2015, čísla nakonec ukázala, že institut delegace vloni využila ještě mnohem častěji. Dnes úřady ovšem hovoří o tom, že je spíše možné, že mnohé daňové subjekty ztratí motivaci mít sídlo v Praze, jelikož řada daňových subjektů údajně volí toto sídlo s ohledem na nižší periodicitu daňových kontrol v Praze. Celostátní územní působnost a delegace se budou i do budoucna vzájemně doplňovat. Je potřeba si totiž uvědomit, že institut delegace se týká přesunu správy všech daní daného subjektu, kdežto institut celostátní územní působnosti se týká pouze kontrolních postupů, jako jsou např. daňová kontrola, postup k odstranění pochybností a vyhledávací činnost, vysvětlila Petlachová.

Průběh procesu delegace

Institut delegace upravuje § 18 daňového řádu a lze jím změnit místní příslušnost k výkonu správy daní na jiný finanční úřad oproti obecným pravidlům. Delegace může být uskutečněna buď na žádost daňového subjektu, nebo z moci úřední. Delegace se provádí, jestliže je účelné, aby se správa daně vykonávala u jiného než původně místně příslušného správce daně. Delegace může být provedena pro všechny daně (většinou kromě daně z nemovitých věcí, kde se místní příslušnost určuje podle toho, kde je umístěna nemovitá věc), anebo (což se děje spíše výjimečně) pouze pro některé vybrané daně.

Proces delegace místní příslušnosti probíhá tak, že správce daně provede u subjektu kontrolu, kde si ověří, jestli zde probíhá jeho skutečná ekonomická činnost. Pokud zjistí, že zde ekonomická činnost neprobíhá, ale subjekt deklaruje, že má provozovnu, zaměstnance, vedoucí pracovníky, účetnictví v jiném kraji, spojí se správce daně s příslušným správcem, kde subjekt reálně podniká.

Podnět podává většinou jeden z dotčených finančních úřadů, přičemž druhý dotčený finanční úřad k tomu zpracovává své stanovisko. Celé šetření probíhá v úzké spolupráci s daňovým subjektem. Podnět na delegaci a stanoviska od obou finančních úřadů směřují k Odvolacímu finančnímu ředitelství, které posoudí oprávněnost delegace. V případě, že delegaci shledá důvodnou, vydá rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti. V tomto rozhodnutí je stanoven den, od kdy přebírá výkon správy daní správce daně v místě skutečné ekonomické činnosti subjektu.