Definitivně potvrzeno, pro daňovou kontrolu nemusí mít berňák důvody

Pro daňovou kontrolu nemusí mít berňák konkrétní důvody, definitivně to před několika týdny řekl ústavní soud. Podnikatelé se však podle odborníků nemusí obávat, že by ze strany finančních úřadů nyní došlo k nějakému kontrolnímu uragánu či ke změně v jejich přístupu. Už v současnosti totiž úřady provádějí kontrolu namátkově a stanovisko ústavního soudu tak hlavně potvrdilo stávající praxi. Navíc i nadále platí poměrně jednoznačně definované povinnosti a postup správce daně v rámci daňové kontroly.

Když úřady ústavní soud ignorují…

Když ústavní soud vydal před třemi lety nález, ve kterém určil, že daňovou kontrolu lze zahájit pouze v případě podezření z krácení daně, překvapil tím v podstatě celou odbornou veřejnost. Soud tehdy rozhodl, že pokud úřad konkrétní důvody nemá nebo pokud je kontrolovanému subjektu nesdělí, jde o kontrolu nezákonnou. Podle soudu pouze obecně formulovaný zájem státu na řádném výběru daní takovým důvodem nebyl.

Úřady však odmítly tento nález vzít jako precedens a správci daně i nadále zahajovali daňové kontroly bez konkrétního podezření. Ministerstvo financí reagovalo na tento nález odmítavým postojem a odmítlo se tímto závěrem řídit v jiných řízeních. A ani nejvyšší správní soud se ve svých rozhodnutích s tímto názorem neztotožnil, doplnil serveru Podnikatel.cz Dalibor Bucek, daňový poradce Advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Právě nejvyšší správní soud se od nálezu ústavního soudu několikrát odchýlil, přičemž svůj právní názor odůvodnil a vytvořil tím poměrně jasnou judikaturu. Nález ústavního soudu z roku 2008 byl proto považován spíše za vybočení ze stávající správní praxe než za rozhodnutí, které by správní praxi změnilo. Čtěte také: Kontrola z finančáku může připomínat hru na hodného a zlého úředníka

Nové stanovisko soudu jen reflektuje realitu

Nakonec i ústavní soud svůj názor změnil. Plénum ústavního soudu vydalo před třemi týdny očekávané stanovisko, podle kterého mohou berňáky zahájit finanční kontrolu, aniž by pro ni měly konkrétní důvody. Soud tím připustil určitý preventivní charakter daňové kontroly. Bude tedy možné, aby správce daně provedl namátkovou daňovou kontrolu, aniž by musel daňovému subjektu sdělovat konkrétní podezření, která ho k provedení takové kontroly vedou, upřesnil serveru Podnikatel.cz Ondřej Trubač z Advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

Soud tak pozměnil svůj tři roky starý nález, podle kterého byla preventivní daňová kontrola protiústavní. Vzhledem k chování finančních úřadů však nejde o žádnou revoluci. Většina z nich totiž i před vydáním stanoviska Ústavního soudu zahajovala daňové kontroly bez uvedení konkrétních pochybností. Stanovisko tak jen potvrdilo zákonnost tohoto postupu a oficiálně sjednotilo praxi berňáků. Čtěte více: Čím na sebe můžete přivolat daňovou kontrolu z berňáku?

Kvůli stanovisku ztrácejí podnikatelé maximálně možnost bránit se daňové kontrole argumentací, že k ní finanční úřad neměl žádné podložené podezření. Podnikatelům odpadne možnost v rámci například soudního řízení argumentovat, že finanční úřad neměl pro zahájení kontroly žádný důvod – i když tento argument v posledních letech soudy neakceptovaly, podotkla Petra Nováková, manažerka v daňovém a právním oddělení společnosti Pricewaterhou­seCoopers Česká republika.

Postup při daňové kontrole zůstává stejný

Kromě argumentace u soudu se stanovisko podnikatelů zřejmě nijak dále nedotkne. Generální finanční ředitelství ČR (GFŘ ČR) serveru Podnikatel.cz potvrdilo, že výběr subjektů a postup při kontrole nijak měnit nehodlá. Daňová kontrola se bude podle GFŘ ČR i nadále zaměřovat zejména hlavně na daňové subjekty, u nichž lze předpokládat možnost daňových úniků, a na ty, u nichž nebyla dosud provedena daňová kontrola. Daňové kontroly jsou též prováděny v oblasti převodních cen (spojené osoby), řetězců obchodujících s rizikovými komoditami, jejichž cílem je získat nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty a obchodování s daňovými ráji, doplnila Jaroslava Musilová, tisková mluvčí GFŘ ČR. Čtěte více: Daňové kontroly ubývají, zaměřují se hlavně na rizikové podnikatele

Postup kontrolorů upravuje stále především daňový řád, který poměrně jednoznačně definuje postup správce daně. Úředníci musí postupovat v souladu s principem proporcionality a minimalizovat zásahy tak, aby se konkrétní procesní postup nestal vůči jednotlivci nepřiměřeným. To ostatně konstatoval ve svém nejnovějším stanovisku i ústavní soud. Pokud bude podnikatel dodržovat veškeré povinnosti stanovené právními předpisy, tak s negativy či riziky počítat nemusí. Daňová kontrola stále nesmí být prováděna šikanózním způsobem, jinak půjde o kontrolu, která je nezákonná, uvedla serveru Podnikatel.cz Magdalena Vašinková z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.

Rekordní doměření daní

Celkově v roce 2010 podnikly finanční úřady necelých 70 tisíc kontrol, ve kterých doměřily takřka 8,3 miliardy korun. Nejvíce se kontroly zaměřily na úniky v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) a úniky u daně z příjmů fyzických osob. U obou kategorií proběhlo více než 15 tisíc kontrol. Největší částku pak kontroloři doměřili u DPH, kde napočítali necelých 6 miliard korun. Druhou největší částku měly doplatit právnické osoby, a to 1,34 miliardy ko­run.

Statistiky potvrzují dlouhodobý trend poklesu počtu daňových kontrol. Ještě v roce 2005 jich úřady provedly více než 105 tisíc. V roce 2009 se jich však uskutečnilo jen necelých 80 tisíc a sestupná tendence se nezastavila ani v loňském roce. Navzdory snižujícímu se množství kontrol ale neklesá výše doměřené daně. Rok 2010 byl v tomto ohledu dokonce rekordní. Nejvíce doposud kontroloři doměřili v roce 2008, kdy odhalili úniky v hodnotě 6,8 miliardy korun. Čtěte více: Se vstupem berňáku do bytu musí podnikatel souhlasit