Poskytování stravného či stravenek patří dlouhodobě mezi oblíbené a nejčastěji rozšířené zaměstnanecké benefity. Ovšem tradiční papírové stravenky mají v poslední době velkého konkurenta. Je jím stravenková karta, kterou by mělo být brzy možné platit v restauracích po celé České republice. Server Podnikatel.cz zajímalo, jak je to s daňovou uznatelností takového benefitu. Je tento režim elektronických stravenkových karet shodný s takzvanými papírovými stravenkami?
Elektronické stravovací karty
Využití stravenkové karty je obdobné jako u běžných stravenek. Zaměstnanec obdrží platební kartu, na kterou mu zaměstnavatel pošle každý měsíc částku v hodnotě stravného. Kartu následně zaměstnanec využije k nákupu teplého jídla v restauracích, případně k nákupu potravin k přímé spotřebě. Obdobně jako je tomu nyní u papírových stravenek. V podstatě se nic nemění, jen přibude do peněženky další platební karta. Navíc si zaměstnanec může stav svého účtu i provedené transakce na kartě ověřit na příslušných webových stránkách, prostřednictvím zaslané sms či stažené aplikace ve svém mobilním zařízení. Což může být pro některé zaměstnance výhodou, pro jiné zbytečnou komplikací (počet papírových stravenek vidí v peněžence, na rozdíl od stavu účtu na platební kartě, okamžitě).
Papírová nebo elektronická forma stravenek
Server Podnikatel.cz zajímalo, jak je to s daňovou uznatelností nákladů spojených s poskytnutím benefitu formou platební stravovací karty na straně zaměstnavatele a osvobozením příjmů na straně zaměstnance. Jedná se stále o poskytnutí stravenek či stravného dle zákona o daních z příjmů nebo o poskytnutí hotovosti zaměstnanci, která by měla zcela odlišný daňový režim?
Nerozlišuje se, v jaké formě jsou stravenky poskytovány – zda v tištěné či elektronické.
Problematiku objasnili odborníci z Generálního finančního ředitelství. Podle § 236 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Jestliže bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy,
upřesňuje za Generální finanční ředitelství Petra Petlachová. Dodává, že stravenky jsou pouze jednou z forem zajištění stravování, neboť v řadě případů není ekonomické provozovat vlastní zařízení (např. při malém počtu zaměstnanců) a není ani možnost zajistit stravování v jiném zařízení (v místě sídla firmy není ani stravovací zařízení jiné firmy, ani odpovídající zařízení veřejného stravování – restaurace). Poskytování stravenek zaměstnavatelem se považuje pro daňové účely za zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů. Nerozlišuje se přitom, v jaké formě jsou poskytovány – zda v tištěné či elektronické.
Čtěte také:
Daňová uznatelnost stravenek a stravovacích karet
Posouzení stravenek z pohledu zákona o daních z příjmů je třeba vzít jak z pohledu daňové účinnosti nákladů na straně zaměstnavatele, tak z pohledu osvobození příjmů na straně zaměstnance.
Strana zaměstnance
V souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (pozn. i formou poukázek na stravování či platebních karet). U zaměstnanců je pak osvobozena celá hodnota bezplatně poskytnutého stravování. Není rozhodující, do jaké výše stravování financuje zaměstnavatel, respektive kolik z hodnoty stravy platí samotný zaměstnanec.
Strana zaměstnavatele
Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů jsou daňově uznatelné výdaje na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin,
vysvětluje Petra Petlachová. Doplňuje, že příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů. Čtěte více: Má zaměstnanec nárok na stravné i stravenku?
ČLÁNKY DO MAILU