Přestože to tak na první pohled nevypadá, novela občanského soudního řádu situaci v exekucích neulehčila, spíše zkomplikovala. Dlužníkům se začalo srážet i z dohod o provedení práce a výsluhových příspěvků, zaměstnavatelům přibyly další nemalé povinnosti.
Rozšíření okruhu příjmů pro exekuční srážky
Odměny z dohod o provedení práce dosud nepodléhaly exekučním a insolvenčním srážkám. Zaměstnavatelé neměli povinnost při uzavření dohody zjišťovat, zda proti zaměstnanci není veden výkon rozhodnutí či exekuce a ohlašovat uzavření dohody o provedení práce soudům a exekutorům. Občas se však setkali s přikázáním jiné peněžité pohledávky v souladu s ustanovením § 312 občanského soudního řádu. V takovém případě bylo možné postihnout i odměnu z dohody o provedení práce. Nezahrnovala se ale do výpočtu dle občanského soudního řádu, mohla být postižena v exekutorem či soudem stanoveném rozsahu, tedy i v plné výši. Nejednalo se o srážku ze mzdy, ale o přikázání pohledávky.
Od září 2015 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, kterou se na základě pozměňovacích návrhů rozšířil okruh příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky. Nově také z dohody o provedení práce, výsluhového příspěvku vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních složek a příplatků k důchodu.
Ustanovení § 299 občanského soudního řádu nyní zní:
Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou:
- a) náhrada mzdy nebo platu,
- b) nemocenské,
- c) peněžitá pomoc v mateřství,
- d) důchody,
- e) stipendia,
- f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
- g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,
- h) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
- i) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta, (změněno novelou zákoníku práce od 1. října 2015): náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,
- j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
- k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
- l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.
Jak ale v praxi postupovat?
Na první pohled vypadá změna jednoduše, dohody podléhají srážkám ze mzdy. Ale co když se odměna postihovala jako jiná peněžitá pohledávka před 1. září 2015? Obdobně v situaci již doručených a pravomocně rozhodnutých exekucí před datem účinnosti novely. Tady zákonodárci účetním situaci vůbec neulehčili. Přechodná opatření k novele se výslovně věnují pouze výsluhovým příspěvkům a příplatkům k důchodu.
Výsluhy a příplatky k důchodu
Do 31. srpna 2015 nebyly výsluhové příspěvky součástí čisté mzdy pro účely exekučních srážek. Nebyly mzdou, ani sociální dávkou – nezapočítávaly se do čisté mzdy, ovšem na základě judikátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2294/2007 byly zvláštním příjmem a jako takový bylo možné ho v souladu s § 312 občanského soudního řádu postihnout v exekučním řízení jako jinou peněžitou pohledávku (v plné výši). Pokud takto již bylo rozhodnuto, postihuje se na základě přechodných ustanovení k novele zákona po 1. září 2015 jako srážka ze mzdy. Výsluhové příspěvky (obdobně příplatky k důchodu ke zmírnění křivd …) se zaměstnavatelů dosud nijak nedotýkaly. Od září 2015 může dojít k souběhu příjmů (několik plátců mzdy současně). A tady je nutné postupovat v souladu s ustanovením § 297 a násl. občanského soudního řádu.
Dohoda o provedení práce
Na rozdíl od výsluh a příplatků k důchodu se v přechodných ustanoveních o dohodě o provedení práce nehovoří. To by se dalo dle názoru soudního exekutora Jaroslava Kocince vykládat dvojím způsobem.
- Jde o opomenutí zákonodárce. Původní verze komplexního pozměňovacího návrhu obsahovala pouze rozšíření definice o výsluhový příspěvek a dohody o provedení práce tam byly dodány následně, aniž byla upravena přechodná ustanovení. Chtěl tedy zákonnou transformaci i pro tyto dohody, protože účel novely je zde úplně shodný. V takovém případě by mezeru v právu šlo podle osloveného soudního exekutora eliminovat vhodnou interpretací. Ústavní soud tak učinil např. ve svém nálezu sp. zn. 3/06, publikovaném pod č. 149/2007 Sb., kdy vyložil, že instrument k potlačení důsledků opomenutí zákonodárce je v tomto případě k dispozici již v rovině podústavního práva, a představuje jej standardní výkladové pravidlo v podobě analogie legis, jež umožňuje právní poměr výslovně normativně neupravený posoudit podle pravidla, v normě zakotveného pro případy blízké, resp. svojí povahou obdobné.
Proto by se uplatnila úprava stejná jako u výsluh. K tomuto výkladu se osobně kloním, avšak dokud o daném problému nerozhodne soudní judikatura, je otázka otevřená,
uvádí soudní exekutor. - Jde o úmysl zákonodárce. Hodlal výslovně tyto případy odlišit a nechtěl zákonnou transformaci pro dohody o provedení práce – uplatní se obecné přechodné ustanovení.
To však dle mého osobního názoru znamená ničím nepodloženou tvrdost a ničím neodůvodněné rozlišování oproti výsluhám,
vysvětlil Jaroslav Kocian.
Obecné přechodné ustanovení pro server Podnikatel.cz objasnila Adriana Kocmanová z ministerstva spravedlnosti. Zde je uvedeno, že občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Za úkon, který v řízení nastal přede dnem nabytí účinnosti zákona, je možno považovat i vydání exekučního příkazu k postižení odměny za provedení práce přikázáním jiné peněžité pohledávky, proto lze mít za to, že jeho účinek zůstává zachován a exekuce na odměnu za provedení práce by měla pokračovat stejně jako před nabytím účinnosti zákona. Řešit danou věc analogií nelze považovat za zcela šťastné, protože jde o předpis veřejného práva a analogie ve veřejném právu je možnost užití analogie dosti omezená,
míní Andrea Kocmanová. Ovšem připomíná, že situaci je možné řešit zastavením exekuce (soudní exekutor provede usnesením změnu v exekučním příkazu).
Rozšíření okruhu srážek se tak v případě dohod o provedení práce použije i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti novely. Právní účinky úkonů, které nastaly před tímto dnem, zůstávají zachovány, tj. u nařízení výkonu rozhodnutí, podání návrhu na provedení exekuce, vydání exekučního příkazu, přikázání pohledávky do 31. srpna 2015 se pokračuje dle dosavadní právní úpravy.
Ale může to být i jinak …
Novela občanského soudního řádu = další komplikace v exekučních srážkách.
Účetní a personalisté se v praxi mohou setkat i s jinými právními názory. Kupříkladu názor Jana Breburdy, autora publikace Exekuce srážkami ze mzdy 2015 (aktualizace k 1. září 2015). Z přechodných ustanovení k přijaté novele vyplývá, že se v souladu s tradiční procesní zásadou nepravé zpětné účinnosti uplatní nová legislativní úprava nejen na exekuce nové, ale také na již probíhající exekuce nařízené či zahájené před dnem účinnosti této novely.
Autor dodává, že počínaje dnem 1. září 2015 tudíž plátce mzdy, jemuž byl v minulosti doručen dosud neukončený exekuční příkaz srážkami ze mzdy, započne provádět srážky ze mzdy také z odměny povinného z uzavřené dohody o provedení práce, přestože to původní právní úprava nepřipouštěla. Naopak plátce mzdy, jemuž byl v minulosti doručen dosud neukončený exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky vztahující se na odměnu povinného z dohody o provedení práce, na základě téže zásady zcela přestane dnem 1. září 2015 tuto odměnu postihovat, byť by to původní právní úprava připouštěla. Zákonodárce totiž v přechodných ustanoveních nevyjádřil (neznámo zda úmyslně či opomenutím) nezbytnou vůli zachovat nabytá práva účastníků řízení a dokončit takovou exekuci podle dosavadní právní úpravy.
Jasno do celé věci nevnesla ani Exekutorská komora ČR. Za současné situace pouze konstatuje, že v předmětné věci existuje mnoho relevantních právních výkladů. Exekutorská komora ČR je dohledový orgán a nepřísluší jí zasahovat do konkrétních exekučních řízení (to v zásadě může jen exekuční/odvolací soud). Pokud si zaměstnavatelé nejsou jisti, doporučujeme jim obrátit se na exekutora prvního v pořadí s žádostí, nechť určí výši srážky,
uvedl mluvčí Komory David Sahula.
Nezbývá než dodat, že rozdílné právní výklady, kterým nahrávají nedotažená přechodná ustanovení k různým novelám, situaci ve srážkách ze mzdy zaměstnavatelům vůbec neulehčují. Přitom právě oni nesou plnou odpovědnost za správně provedenou srážku. V případě pochybení hrozí padesátitisícová pořádková pokuta, případně i poddlužnická žaloba.
ČLÁNKY DO MAILU