Všichni zaměstnavatelé se musí od dubna 2013 řídit novým právním předpisem – zákonem o specifických zdravotních službách. Zjistili jsme, jak postupovat v případě, kdy před jeho účinností zaměstnanci neměli vstupní lékařské prohlídky a co hrozí, když propuštěný zaměstnanec odmítne výstupní prohlídku.
Konečně je tu i vyhláška
Začátkem dubna nabyla rovněž účinnosti dlouho očekávaná vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Jedná se o vyhlášku č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Vyhláška stanovila obsah pracovnělékařských služeb, jejich organizaci a rozsah, náležitosti žádosti o provedení prohlídky a náležitosti lékařského posudku. V přílohách k vyhlášce je uvedena doba potřebná k provedení jednotlivých pracovnělékařských prohlídek a rizikové faktory, které ovlivňují způsobilost k práci a rozsah odborných prohlídek.
Stahujte: Vyhláška o pracovnělékařských službách
Pracovnělékařské prohlídky
Vyhláška v § 5 popisuje pracovnělékařské prohlídky a lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání. Jedná se o posouzení omezení či vyloučení zdravotní způsobilosti ke konkrétní práci nebo vzdělávání. A to vždy ve vztahu ke všem rizikovým faktorům a pracovním podmínkám, za nichž bude práce vykonávána. Hodnotí se na základě informací zjištěných dohledem a údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o pracovnělékařskou prohlídku.
Obsahem každé lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo průběhu vzdělávání nebo každé pracovnělékařské prohlídky je:
- rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných nemocech s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost,
- pracovní anamnéza, zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů,
- komplexní fyzikální vyšetření, včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce nebo přípravě na budoucí povolání a jeho výkonu,
- základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče,
- základní vyšetření, které se může rozšířit o další odborná vyšetření, jestliže je stanoví jiný právní předpis, jsou prováděná na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, stanoví je příloha k vyhlášce o pracovnělékařských službách, jde o práce s rizikem ohrožení zdraví, nebo jsou indikována posuzujícím lékařem.
Pracovnělékařskými prohlídkami jsou:
- vstupní lékařská prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná,
- lékařská výstupní prohlídka,
- lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (následná prohlídka).
1. Vstupní prohlídka
Účelem vstupní lékařské prohlídky je zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách se známou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Provádí se i při zařazení zaměstnance na jinou práci podle § 41 zákoníku práce nebo práci vykonávanou za jiných podmínek, například před zařazením zaměstnance na noční práci (dále pravidelně dle potřeby, nejméně však jednou ročně).
2. Periodická prohlídka
Jde o zjištění včasné změny zdravotního stavu v souvislosti s náročností práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce vedl k poškození zdraví. Provádí se v následujících intervalech podle zařazení zaměstnanců do kategorií dle rizika ohrožení zdraví (§ 37 zákona o ochraně veřejného zdraví):
- v kategorii první – nejdéle jednou za 6 let, ovšem po dovršení 50 let věku nejdéle jednou za 4 roky,
- v kategorii druhé a při výkonu prací se specifickou zdravotní náročností nejdéle jednou za 5 let, po dovršení 50 let věku jednou za 3 roky,
- v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí jednou za 2 roky,
- v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.
Ovšem pokud orgán ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice) podle zákona o ochraně veřejného zdraví určí kratší termín pro provedení periodické prohlídky nebo je jiným právním předpisem v příloze vyhlášky stanoveno jinak, výše uvedené intervaly se nepoužijí.
3. Mimořádná prohlídka
Tato prohlídka se uskuteční za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek (nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo na podnět lékaře, zaměstnavatele nebo zaměstnance).
4. Výstupní prohlídka
Prohlídkou se zjišťuje zdravotní stav zaměstnance po ukončení práce s důrazem na zjištění takových změn, u kterých lze předpokládat souvislost s vykonávanou prací. Nevydává se posudek, ale pouze doklad zaměstnavateli o provedení výstupní prohlídky. Výstupní prohlídka se provádí vždy před ukončením pracovněprávního nebo obdobného vztahu, převedením na práci se sníženou náročností ve smyslu snížení míry rizika nebo příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.
Výstupní lékařská prohlídka se neprovede, jestliže jde o práce zařazené do kategorie první, nevyžaduje ji zvláštní právní předpis a pokud u zaměstnance nebyla zjištěna v době výkonu práce u zaměstnavatele nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovní úraz.
5. Následná prohlídka
Při následné prohlídce po skončení rizikové práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví se jedná o zjištění důsledků, které se mohou projevit s časovým odstupem po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek. Provádí se podle přílohy k vyhlášce nebo pokud tak stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví či jiný právní předpis.
Prohlídky v otázkách a odpovědích
Jistě je řada podnikatelů, kteří své zaměstnance dosud na vstupní ani periodické prohlídky neposílali. Musí stávající zaměstnanci v pracovním poměru na prohlídky? Bude se v takovém případě jednat o vstupní nebo periodickou prohlídku?
Vstupní prohlídky nelze absolvovat zpětně, periodické však zaměstnance neminou.
Po nabytí účinnosti nového zákona o specifických zdravotních službách musí zaměstnavatelé dodržovat povinnosti v zákoně uvedené. Vzhledem k tomu, že není možné, aby zákon působil zpětně, bude podle něj postupováno až po nabytí jeho účinnosti. Nelze tedy zpětně absolvovat vstupní prohlídky, ale zaměstnanci by měli absolvovat periodické prohlídky. A to ve lhůtách stanovených vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče podle kategorie dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Případně, pokud je tu podezření na škodlivé pracovní podmínky absolvovat mimořádnou prohlídku,
vysvětlila pro server Podnikatel.cz Magdalena Vašinková z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský. Může tedy eventuálně dojít k situaci, kdy zaměstnanec přijatý bez vstupní prohlídky absolvuje až periodickou prohlídku po určité době podle charakteru rizikovosti práce.
Vyhláška o pracovnělékařských službách v podstatě nařizuje výstupní prohlídky s výjimkou zaměstnanců zařazených v první kategorii. V praxi se ale může stát, že propuštěný zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne. Potíže mohou vznikat v situacích okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, zrušení ve zkušební době a dalších.
Podle osloveného advokáta je v § 56 zákona o specifických zdravotních službách uvedeno, že zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb. Zákon přímo s porušením této povinnosti nespojuje sankci, nicméně výkladem lze dospět, že nesplnění této povinnosti může mít pro zaměstnance nepříznivé důsledky. Například neabsolvování prohlídky pro podezření z nemoci z povolání znamená, že se jedná o osobu, která nemoci z povolání netrpí,
uvádí Magdalena Vašinková. Dodává, že pokud zaměstnanec svou povinnost nesplní, může mu být výstupní prohlídka nařízena rozhodnutím krajské hygienické stanice v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví. Krajské hygienické stanici totiž náleží vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy ES, zákonem o ochraně veřejného zdraví, zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci.
Doba potřebná k provádění pracovnělékařských služeb
Vyhláškou je stanovena minimální doba potřebná k provedení pracovnělékařských prohlídek (příloha č. 1) a celková doba potřebná k provádění pracovnělékařských služeb. Ta se stanoví na základě součtu minimálního času potřebného k zajištění pracovnělékařských prohlídek s ohledem na náročnost prací a minimálního času potřebného na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení. Jestliže má zaměstnavatel méně než 10 zaměstnanců, stanoví se minimální čas určený nejméně pro 10 pracovních míst.
| Služba | Náročnost práce | Minimální čas potřebný pro jedno pracovní místo za rok na poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení |
|---|---|---|
| Poradenství a dohled | Kategorie první | 10 minut |
| Poradenství a dohled | Kategorie druhá | 20 minut |
| Poradenství a dohled | Kategorie druhá riziková, třetí a čtvrtá | 40 minut |
