Jiří Vlček: Proč se bát zneužití e-knih? Papírové knihy též lehce okopírujete

Mohl byste nastínit historii elektronických knih v Česku? Kdy se na českém trhu objevily první elektronické knihy?

Elektronické knížky se začaly v Česku objevovat někdy v roce 1996 či 19997, tedy co jsem je začal já vnímat. Tehdy se objevily první pirátské stránky. Následně začal fungovat server Neknihy.cz, který prodával knížky na CD nahrané ve wordu nebo v pdf. Tento server existuje na internetu pořád, není možné tam již nakupovat, ale ty knihy jsou tam pořád. Někdy v roce 1999 jsme začali fungovat my – Palmknihy. Původně to bylo hodně neumětelské dílko, které jsem dělal sám. Pak se mi ozval, tehdy mně neznámý, člověk z Ostravy, který mi řekl, že to je hnusné a že to předělá. Tak jsme začali dělat Palmknihy s Martinem Bodlákem, se kterým to děláme do teďka. Potom po internetovém boomu začaly fungovat Evídky, to byla taková zajímavá akce, která stála na mikroplatbách a na několika známých spisovatelích. Byl tam například Neff nebo Viewegh, jestli si dobře pamatuji. Následně zkusila Vltava a Computer press vydávat odborné knížky v pdf, ale velmi rychle to obě nakladatelství zařízla.

Popsal jste prvopočátky eknih v Česku, dokážete porovnat, na kolik se v současnosti liší?

V podstatě z toho, co bylo na konci devadesátých let, nezůstalo nic. Tedy mimo Palmknih, které teď však vypadají úplně jinak. Ten vývoj je značný. Tenkrát byla elektronická knížka word či pdf a velká část poskytovatelů měla představu, že se elektronické knihy budou číst na počítači. My jsme od počátku razili teorii, že se budou číst na kapesním počítači, tenkrát palm a proto název Palmknihy. Teď se k tomu už samozřejmě tolik nehlásíme a tvrdíme, že je to dlaň.

Došlo k obrovským změnám, jak co se týče formátu, tak čtecích zařízení. Počítače už nemají blikavou CRT obrazovku, ale mají LCD, takže pro konzumaci odborné literatury se ukázaly jako docela dobrá záležitost. Čtečky v té době nebyly, stejně tak jako neexistovaly chytré mobily. Další věc, co se změnila, je vztah nakladatelů k eknihám. Ten se změnil někdy vloni na jaře, ještě předloni se s námi nikdo nechtěl bavit. Nakladatelé teď pochopili, že když to funguje v USA a začíná to fungovat v západní Evropě, tak to začne jednou fungovat i u nás. A začali uvažovat o tom, že by díla dali k dispozici.

Odkdy funguje trh s eknihami v USA? Kolik let mají západní země náskok?

V USA byl legální prodej elektronických knih dlouhá léta, takže se tam nějaké podhoubí připravovalo. Velký boom ale nastal až s úspěchem čtečky Kindle 3, kdy začal trh velmi rychle růst. Šlo tak o rok 2007 až 2008. V současnosti je v USA situace taková, že se za jeden kvartál prodá tolik eknih, co před dvěma roky za celých 12 měsíců. Neustále to jde o té doby neustále nahoru.

Vraťme se do našich končin. Jak to vypadá v současnosti s prodejem eknih v Česku? Kolik se u nás ročně vydá eknih?

Reálně se u nás knížky prodávají až od konce léta loňského roku. Teď u nás je zhruba 1000 až 1500 titulů, z čehož spousta je velmi nezajímavých, jelikož nakladatelé testují trh na tom, co se moc dobře neprodává. Když máme knížky k informačním technologiím pět let staré, tak je jasné, že z nich žádný hit nebude. Další věc, je otázkou, co bereme za elektronickou knížku. Může to být jedna povídka nebo to třeba může být odborná stať. Prodeje jednotlivých knih jdou do desítek kusů, když jde o úspěšné tituly, tak jde o stovky kusů. Takže zatím velmi mizerné.

Za kolik se prodávají v průměru eknihy? A jak se pohybuje cena v porovnání s papírovými?

Obvyklý rozdíl je, že cena elektronických knih je o 30 % níže než cena papírových. S tím, že musíme vzít ještě v úvahu, že DPH je u knih elektronických vyšší než u papírových.

Jak se proto stavíte k handrkování okolo snížení sazby DPH na knihy a tiskoviny? Mohlo by třeba dorovnání DPH u papírových knih pomoci rozvoji trhu s elektronickými knihami?

Daňová diskriminace by měla pominout. Otázkou však zůstává, co to udělá s nakladateli. My totiž potřebujeme obsah a když budou nakladatelé vydávat méně knih, tak bude i méně obsahu pro nás. Čtěte více: Z autoráku za knihu a e-knihu musíte odvést i DPH

Mluvil jste o tom, že nejúspěšnějších knih se prodaly stovky, o jaké tituly šlo? Případně o jaký typ literatury se jednalo?

Platí, že co je hit v papíru, tak je hit na internetu. Já teď budu mluvit pouze za nás. Jednoznačně jde o trilogii Milénium od Stiega Larssona. A pak je tam také jeden zajímavý titul z byznys hlediska. Je to knížka od Patricka Zandla (pozn. autora, mimo jiné šéfredaktor serveru Lupa.cz), která vyšla pouze v elektronické podobě. Jedná se v podstatě o zknižněný blog, který psal. Ta se prodává také velmi dobře.

Předpokládám ale, že kniha Patricka Zandla je v tomto opravdu výjimkou a že naprostá většina eknih má své předchůdce v papírové podobě…

V tomto ohledu musím zmínit zajímavý trend ze světa, tzv. selfpublishing, který umožňuje přímo autorům, aby si vydali knížku. My však autory, kteří chtějí přímo vydat eknihu, zamítáme. A to protože si myslíme, že nakladatel je záruka určité kvality. Autor sám totiž některé věci prostě dobře neudělá. Jestliže knížka projde nakladatelským procesem, máme aspoň jakousi jistotu, že bude solidní. Nicméně selfpublishing se sem nejspíše rovněž dostane a část toho bude zajímavá, bude velmi dobrá a část prostě zaplevelí servery. Čtěte více: Chcete vydat knihu a nevíte jak na to? Zkuste všechny možnosti

Takže kdyby k vám teď přišel Michal Viewegh a chtěl dát svoji novou knihu jen do elektronické podoby, vy byste ho jako Palmknihy odmítli?

To je samozřejmě výzva, ale zatím máme tu politiku nastavenou takto. To ale neznamená, že se to nemůže změnit. U selfpublishingu však vzniká nebezpečí, které na Amazonu označili jako knižní SPAM. Objevili se podnikavci, kteří vezmou dílo, přejmenují ho a za minimální částku jej prodávají a zaplevelí tím Amazon. To je nebezpečí, které tady existuje.

Takže se domníváte, že nehrozí, že by začali být nakladatelé z distribučního řetězce vynecháváni?

Podívejte se na CD, degradace kvality cédéček je velmi zřejmá. Je klidně možné, že se sníží kvalita knižní produkce a vzhledem k tomu, že se bude snižovat plíživě, tak to ani nikomu nebude vadit. Je docela možné, že překlady se budou dělat automatickým překladačem. Nicméně otázkou je, jestli u takového procesu musím být a pomáhat mu. A druhá věc, nikdo nedokáže odhadnout, kam to bude opravdu směřovat.

V jedné prezentaci jste uvedl, že očekáváte, že do roku 2016 budou tvořit 50 % trhu elektronické knihy. V nedávném rozhovoru pro server Root.cz však váš konkurent Martin Lipert, spoluzakladatel eReading.cz, zmínil, že podle něj vždycky bude víc čtenářů papírových knih než těch elektronických. Podle něj nikdy elektronická kniha nepřeválcuje knihu papírovou. Na čem vás odhad zakládáte? Čtěte více na Root.cz: Martin Lipert: Kindle je největším zlem pro eknihy v Česku

Martin Lipert je prima člověk, ale je to pražský člověk. První věc je dostupnost literatury. Vy, když jste v Praze, tak máte literaturu dostupnou na každém kroku. Když ale vyjedete z Prahy do malého okresního města, tak tam jsou už jen tak dva tři knihkupci a vy už nemáte zaručeno, že budou mít, co chcete. A na menších městech a vesnicích není ani jeden knihkupec. A všichni ti knihkupci v okresních městech jsou navíc ekonomicky na hraně. Jinými slovy, jestliže já jsem z Jablonce a tam teď fungují dva knihkupci a fungovali tam dříve čtyři, tak ty dva položí pokles trhu o 10 až 15 %. A pak těm lidem v Jablonci nezbude, než začít chodit do knihovny nebo si knihy objednávat zásilkovou službou. Pak už je ale otázka, proč si nepořídit levnější eknihu.

Podle mě se stane tištěná beletrie v dlouhém horizontu luxusním zbožím dárkového charakteru. Pak máme odborné knížky a tam to půjde ještě rychleji, protože odborné knížky v podobě, které se prodávají dneska, nemohou vydržet. Vy prostě něco chcete vydat a ta dynamika doby to semele dříve, než ta kniha vyjde na trh. Brzy se zjistí, že spousta odborných věcí se nevyplatí vůbec tisknout. Podobná situace nastane také u učebnic a skript. Myslím si, že nastane dominový efekt. Právě pro studenty jsou v mnohém elektronické knihy výhodnější, textové vyhledávání se v papíru fakt dělá blbě, kopírování části knížky do textu v papírové podobě také nejde úplně optimálně.

Jak je to s ochranou eknih? Počítám, že strach z nelegálního kopírování eknih tvoří velký argument nakladatelů.

Nakladatelé zaměňují příčinu a následek. Jestliže máte poptávku, tak vždy vyvolá nabídku. Vezměte si mp3 přehrávače, které tady jsou léta a jsou prodávané a není tady jediný shop s hudbou v elektronické podobě. To je zvláštní, co tam ti lidé poslouchají? Jestliže máte poptávku po elektronických knížkách, tak se vždy objeví i nabídka eknih. Teď je jenom otázkou, jestli je ta nabídka legální, nebo nelegální. Když nakladatel řekne, nebudu to nabízet, tak naskenování knížky je otázkou několika hodin a ochrana tím, že jde o papírovou podobu, je velmi krátkozraká. Nakladatelé tak mají možnost buď do toho jít, a nebo ne, a pak akceptovat ztráty, které budou narůstat.

Co se týká ochrany, tak veškerá ochrana diskriminuje kupujícího a ne zloděje. Pokud si já stáhnu chráněnou knížku, tak odstranění ochrany je nulová práce a nebo práce na několik minut. Tím pádem veškerá ochrana způsobí jen to, že moje tetička z Horní Dolní, která si chce přečíst eknížku, se k tomu dostane tak, že buď bude mít jednoduchý systém, kde si zvládne nakoupit sama, nebo přijde její synovec a nahraje jí tisíc knížek a tetička si nikdy nic nekoupí.

Nehrozí pak ale to, co nastalo u mp3? Tedy, že nebudete mít co prodávat, jelikož lidé budou raději eknihy stahovat nelegálně?

Tady je trh lidí, kteří si to samozřejmě vždy dokážou obstarat nelegálně. Je ale zajímavé, že piráti u nás nakupují. Oni ti lidi, kteří čtou knížky, jsou kultivovanější. Knižní piráti jsou hlavně fandové. Pokud bude existovat trh, kde půjde knížky jednoduše a levně koupit, tak si je lidé koupí. Čtěte více: Autorská práva e-knih a „papírových“ knih nejsou stejná

Foto: Ondřej Hošt