Od příštího roku čeká plátce DPH novinka v podobě kontrolních hlášení. Podnikatelé by tuto novou povinnost rozhodně neměli podceňovat. Kdo se totiž s podáním kontrolního hlášení opozdí, dostane automaticky minimálně tisícovou pokutu. V případě delšího zpoždění pak hrozí až desetitisícové pokuty, a to bez nároku na jakoukoli úlevu či prominutí.
Čtěte také: Příští rok začne platit kontrolní hlášení. Víte, jak konkrétně bude vypadat?
Dokdy se musí kontrolní hlášení podat
Opozdíte se o den s kontrolním hlášením? 1000 Kč pokuta.
V rámci boje proti daňovým únikům budou muset plátci DPH podávat od příštího roku kontrolní hlášení. Plátce, který je právnickou osobou, bude podávat kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Plátce, který je fyzickou osobou, však bude podávat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Čtvrtletní plátci fyzické osoby tedy jednou za tři měsíce.
Minimální pokuta 1000 Kč a bez možnosti prominutí
Kdo nepodá kontrolní hlášení nebo se s ním opozdí, musí počítat s pokutou. Její výše se odvíjí od toho, jak rychle své povinnosti zpětně splní. Finanční úřad zároveň při nepodání hlášení vyzve plátce do pěti dnů k nápravě.
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši
- 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč. Netýká se to ale plátců, kteří hlášení dodatečně podají.
Na rozdíl od jiných sankcí však nepůjdou tyto pokuty prominout nebo odpustit, a to ani v krizových momentech, do nichž se firma může dostat, když například účetní náhle onemocní. Zastupitelnost v malých a středních firmách je obecně velký problém, a mít jen pro tento případ „záložní kvalitní účetní“, jak doporučuje finanční správa, je z říše utopie,
komentovala Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). AMSP ČR chce proto zahájit s ministerstvem diskusi o možnosti úlevy či úplného prominutí, prokáže-li se, že se jedná o firmu, která jinak plní vůči státu svoje povinnosti.
ČLÁNKY DO MAILU