Jednu z nejvýznamnějších legislativních novinek roku 2016 tvoří bezesporu kontrolní hlášení. Server Podnikatel.cz připravil velký přehled, který všem odpoví na základní otázky, které se hlášení týkají.
Kontrolní hlášení upravují § 101c až § 101i zákona o DPH.
Kdo kontrolní hlášení podává
Základní otázkou samozřejmě je, kdo vlastně hlášení musí podávat. Obecně se dá říci, že kontrolní hlášení budou muset odevzdávat plátci DPH. Nezáleží přitom, zda jde o českého nebo zahraničního podnikatele.
Kontrolní hlášení bude muset podávat každý plátce DPH, pokud:
- uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH),
- přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH) nebo přijetí plnění, u nichž příjemci (plátci) vzniká povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) a c), a to z řádků 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH),
- ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.
Hlášení se naopak nebude týkat:
- identifikované osoby (§ 6g až § 6l zákona o DPH),
- osoby, která není plátcem.
Existují navíc ale i plátci DPH, kteří kontrolní hlášení nebudou muset podávat. Kontrolní hlášení nebude muset vyplňovat a odesílat plátce, který například
- uskuteční pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51, nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63,
- neuskutečnil za zdaňovací období žádná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku a nepořídil zboží z jiného členského státu.
Čtěte více: Víme, kdo všechno musí od roku 2016 řešit kontrolní hlášení
Lhůty spojené s kontrolním hlášením
Jestliže se vás povinnost podat kontrolní hlášení týká, měli byste mít na paměti lhůty, které se s hlášením pojí. Termín pro podání kontrolního hlášení závisí na typu podnikatele. Zatímco u právnických osob je sledovaným obdobím kalendářní měsíc, u fyzických osob se sledované období odvíjí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH. Plátci – právnické osoby budou kontrolní hlášení podávat vždy za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Nezáleží přitom na zdaňovacím období, plátci – právnické osoby, měsíční i čtvrtletní plátci musí kontrolní hlášení podat ve stejném termínu.
U plátců – fyzických osob je však situace rozdílná. Fyzické osoby totiž budou kontrolní hlášení podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Pokud tedy mají měsíční zdaňovací období, budou hlášení podávat každý měsíc, pokud se jich týká čtvrtletní zdaňovací období, hlášení vyplní a pošlou jednou za tři měsíce. Počáteční období, za které se podává kontrolní hlášení, je leden 2016 nebo 1. čtvrtletí 2016. První hlášení tedy bude nutné dodat do čtvrtka 25. února 2016 a do pondělí 25. dubna 2016.
Dokdy řešit chybu v kontrolním hlášení
Kontrolní hlášení může být řádné nebo opravné (nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení), popřípadě následné, které se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Jde tedy o podobný systém jako v případě daňového přiznání. Následné kontrolní hlášení však musí podnikatelé podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.
Lhůta pěti dnů platí i pro další ustanovení. Pokud totiž podnikatel nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve ho finanční úřad k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. Na rozdíl od první lhůty jde však o 5 kalendářních dnů. Jestli bude mít finanční úřad pochybnosti o správnosti údajů v podaném kontrolním hlášení, vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Také v tomto případě platí, že do kalendářních 5 dnů od oznámení výzvy musí podnikatel nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
Čtěte více: Okolo lhůt u kontrolních hlášení panují zmatky, zorientujte se s námi
Správce daně doručuje výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky, a to prostřednictvím
- datové schránky, nebo
- veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátcem za tím účelem uvedenou, nemá-li plátce zpřístupněnu datovou schránku.
Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.
Pokuty jsou automatické bez možnosti odpuštění
Kdo své povinnosti ohledně kontrolního hlášení k DPH nesplní, čekají ho automaticky pokuty. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši
- 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Čtěte více: Kontrolní hlášení lze podat včas, mít správně a stejně dostat pokutu 30 tisíc Kč
Na rozdíl od jiných sankcí navíc nepůjdou tyto pokuty prominout nebo odpustit, a to ani v krizových momentech, do nichž se firma může dostat, když například účetní náhle onemocní. Odborníci též upozorňují, že lhůta pěti dnů je příliš krátká a že například v případě pozdní reakce na výzvu finančního úřadu k rozptýlení pochybností může podnikatel dostat pokutu 30 tisíc korun, přestože kontrolní hlášení původně vyplnil a odevzdal v pořádku. Ministr financí Andrej Babiš nicméně přislíbil, že sankční režim zmírní. Žádný konkrétní návrh však zatím nepředložil.
Čtěte více: Odložení kontrolního hlášení neprošlo, plátci DPH se musí chystat na nový výkaz
Jak kontrolní hlášení podat
Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.
Jak upřesnilo serveru Podnikatel.cz GFŘ, kontrolní hlášení půjde tedy podat dvěma způsoby:
- prostřednictvím Daňového portálu – aplikace Elektronická podání pro Finanční správu ČR (EPO) – zde s autentizací subjektu pomocí: ZAREP, nebo identifikace, s níž se lze přihlásit do datové schránky podatele, nebo s využitím tzv. E-tiskopisu generovaného aplikací EPO. E-tiskopis bude muset být doručen správci daně (FÚ) nejpozději v termínu pro podání KH (tj. do 25. dne v daném měsíci pro podání)
- Datovou schránkou – kde přílohou bude příslušné podání KH ve formátu a struktuře XML (dané právě dokumentací k aplikaci EPO). K dispozici je na webu finanční správy již dnes a od 1. ledna 2016 také na Daňovém portálu.
Čtěte více: Kontrolní hlášení podáte i přes datovou schránku, která se vyplatí kvůli pokutám
Co se bude vyplňovat
Záhlaví hlášení
Hned v záhlaví kontrolního hlášení musí plátce DPH vyplnit poměrně velké množství údajů:
- Finanční úřad: Finančnímu úřadu pro/Specializovanému finančnímu úřadu – doplní se zbývající část oficiálního názvu místně příslušného finančního úřadu (např. – hlavní město Prahu, – Jihočeský kraj, apod.). V poli „Územní pracoviště v, ve, pro“ bude uvedeno sídlo územního pracoviště, na němž je nebo bude umístěn spis daňového subjektu.
- Identifikace plátce: kód země CZ a kmenová část DIČ, obchodní jméno právnické osoby/jméno a příjmení fyzické osoby, sídlo právnické osoby/adresa místa pobytu fyzické osoby podle § 13 odst. 1 daňového řádu.
- Typ subjektu: fyzická osoba/právnická osoba (v případě skupiny se vybere typ zastupujícího člena).
- Vyznačí se druh podávaného kontrolního hlášení (řádné, následné, opravné). V případě následného kontrolního hlášení uvede v příslušné kolonce den zjištění důvodů pro podání tohoto hlášení (§ 101f odst. 2 zákona o DPH), nebo číslo jednací došlé výzvy správce daně (ve tvaru: 99999999/99/9999–99999–999999, vč. uvedených oddělovačů), na které je podávané následné kontrolní hlášení reakcí.
- Období, za které kontrolní hlášení podává, a datum vyhotovení kontrolního hlášení.
- Kontaktní informace pro účely kontrolního hlášení (vyplnění alespoň jedné varianty je jednou z povinných položek kontrolního hlášení): Buď musí jít o ID datové schránky, pokud má subjekt zpřístupněnu datovou schránku, anebo o e-mail. Jedná se o e-mailovou adresu, kterou plátce uvede v souladu s § 101g odst. 4 písm. b) a je výslovně určena pro účely doručování písemností vydaných správcem daně souvisejících s kontrolním hlášením (zejména případných výzev doručovaných podle § 101g odst. 4 a 5).
- Údaje o podepisující osobě – zástupci (vyplnění předdefinovaných polí: typ podepisující osoby, kód podepisující osoby, příjmení/jméno/datum narození, evidenční číslo osvědčení daňového poradce/název právnické osoby/IČ právnické osoby.
- Fyzická osoba oprávněná k podpisu (je-li daňový subjekt, či podepisující osoba právnickou osobou) s uvedením vztahu k právnické osobě (např. jednatel, pověřený pracovník atd.): příjmení, jméno/vztah k právnické osobě,
- Kontaktní osoba: příjmení, jméno/ telefon.
- Položka „Rychlá odpověď na výzvu“ a příslušný výběr z nabídky roletového menu a vyplnění položky „Číslo jednací výzvy“ se vyplňují pouze ve specifických případech, , tj. jako reakce na výzvu správce daně, kdy však plátce nemá povinnost podat kontrolní hlášení nebo potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (tj. nemění žádná data).
Stahujte vzor kontrolního hlášení
Část A
Po záhlaví následuje obsahová část A kontrolního hlášení, kde plátce uvede plnění, u kterých je povinen přiznat daň a která byla uskutečněna v režimu přenesení daňové povinnosti.
Jednotlivé sektory části A (A1 až A5) se pak vyplňují na základě toho, jaká plnění byla v režimu reverse – charge uskutečněna a podle kterého paragrafu zákona o DPH je povinný daň přiznat. V jednotlivých částech se pak píší evidenční čísla dokladů, základ daně, daň či identifikátory dodavatelů/odběratelů.
Čtěte také: Finanční správa aktualizovala XML strukturu formuláře Kontrolního hlášení DPH
Část B
Druhá obsahová část se týká přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku. V části B1 se vyplňují přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je plátce povinen přiznat daň příjemce podle § 92a zákona o DPH. V části B2 se vypíší přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny přijaté opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Do poslední položky části B, konkrétně B3, se vyplní přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně.
Část C
Poslední část kontrolního hlášení slouží pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části daňového přiznání k DPH. Jedná se o část kontrolního hlášení, do které se automatizovaně načítají hodnoty z vložených dat jednotlivých částí kontrolního hlášení, do části A a B.
Čtěte více: Podívejte se, co všechno budete muset vyplňovat v kontrolním hlášení k DPH
Jak řešit nejasnosti
V souvislosti s kontrolním hlášením samozřejmě můžete narazit na různé nejasnosti. Pokud nějaké objevíte, zkuste se podívat na “dotazy, odpovědi a kontakty”, které na webu zveřejnila finanční správa. Třeba tam najdete řešení. Stejně tak můžete využít zpoplatněnou daňovou poradnu serveru Podnikatel.cz