Vláda navrhuje zavedení kontrolního výkazu pro plátce DPH, novou evidenci údajů pro účely daně z přidané hodnoty. Kabinet Bohuslava Sobotky vnímá toto opatření jako jeden z kroků ke zlepšení výběru daní s cílem potlačit daňové podvody. Návrh je součástí novely zákona o DPH, která je aktuálně v přípravném řízení.
Zavedení povinnosti plátců DPH vést takzvaný kontrolní výkaz by mělo pomoci zamezit daňovým podvodům, zefektivnit výběr daní a posílit postavení poctivých daňových poplatníků. Zavedením kontrolního výkazu dojde k rozšíření elektronické komunikace mezi správci a plátci daně. Elektronické předkládání výkazu urychlí přístup správce k údajům a zlepší možnost reagovat na případné signály týkající se neplnění daňové povinnosti. Toto opatření, které již funguje i v jiných zemích Evropské unie, zároveň pokračuje v trendu elektronizace komunikace mezi státní správou a podnikatelskou veřejností,
komentuje chystanou novinku Michal Žurovec z tiskového oddělení Ministerstva financí.
Navrhovaná úprava se má týkat plošně každého plátce. Nedotkne se jen identifikovaných osob a těch, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty. A právě toto plošné zavádění nové povinnosti se už teď stává terčem kritiky. Zavedení kontrolního výkazu v navrhované podobě jako povinné součásti DPH výkaznictví by totiž dopadlo jak na malé podnikatele a živnostníky, tak i na velké firmy, a to znatelným zvýšením administrativy. Navíc v situaci, kdy se dá pochybovat o tom, zda takové opatření skutečně funguje, ale také o tom, zda už existující data a nástroje nejsou k tomuto účelu dostatečné.
Povinností plátce při podání kontrolního výkazu má být:
- podat ho pouze elektronicky, na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře stanovené správcem daně,
- uvést údaje podle daňového dokladu, který je plátce povinen, vystavit daňový doklad do 15 dne následujícího kalendářního měsíce,
- podat jej do 25. dne tohoto měsíce.
Povinností plátce při podání kontrolního výkazu nebude:
- uvést sazbu daně a výši daně, pokud daňový doklad tento údaj neobsahuje,
- uvést údaje ze zjednodušeného daňového dokladu.
Zavedení kontrolního výkazu znamená velmi zjednodušeně to, že každý plátce DPH bude muset společně se svým daňovým přiznáním odevzdat vždy také kompletní přehled všech vystavených a přijatých faktur od jiných plátců včetně čísla každé faktury, data, identifikace protistrany a typu plnění a tak dále.
Psali jsme: Plátcům DPH přibude administrativa, budou muset vést a podávat nový výkaz
Zahlceni budou podnikatelé i finanční úřady
Kontrolní výkazy podle kritiků nezatočí s velkými podvody. Jen výrazně zatíží poctivé podnikatele.
Cílem je nastavit systém tak, aby co nejméně zatížil podnikatele z hlediska jimi vynaloženého času a nákladů. Prioritou má být optimální a vyvážené fungování celého systému s využitím současných technologických možností, minimální administrativní zátěž povinných subjektů a celkové náklady a efektivní využití dat pro práci finanční správy. Přesto už i resort financí připouští, že to pro podnikatele bude znamenat administrativní zátěž.
Podnikatelé budou nuceni svá data kontrolovat, převádět do příslušné podoby a prakticky s každým daňovým přiznáním odesílat ke správci daně. Pracnost tohoto nelze obecně odhadovat, může se velmi výrazně lišit podle toho, jaké evidenční systémy podniky v současné době používají, jakým způsobem a v jakém formátu mají data, která bude daňová správa nově požadovat. Rovněž lze očekávat vyšší pracnost při zpracování dokladů, a velkou chybovost při párování těchto dat u správce daně. Následné vysvětlování toho, zda daný řádek výkazu dodavatele opravdu odpovídá relevantnímu údaji na straně odběratele, zda je tam chyba nebo došlo k časovému posunu, může zabrat opravdu mnoho času a spotřebovat významný podíl lidské práce,
upozorňuje Petra Pospíšilová, viceprezidentka Komory daňových poradců ČR.
Zásadním předpokladem pro fungování kontrolních výkazů je také to, zda daňová správa skutečně dokáže takto obrovský objem dat zpracovat a zanalyzovat. A to, jak se zdá, zatím nedokáže. V návrhu novely se píše, že účinnost zákona je navrhována od 1. ledna roku 2015. S tímto datem už se ale zřejmě nepočítá. Ministerstvo financí v současnosti intenzivně připravuje detaily tohoto řešení s předpokládaným spuštěním v roce 2016, do kdy bude Finanční správa samozřejmě připravena. Rádi je budeme prezentovat a sdělovat veřejnosti až budou hotovy alespoň prvotní konkrétní návrhy,
uvedl na dotaz serveru Podnikatel.cz Michal Žurovec z Ministerstva financí.
Pokud by byl kontrolní výkaz skutečně zaveden, dostanou se k finančním úřadům data o statisících transakcí, které musí software nejprve vyhodnotit a poté poskytnout pracovníkům finančních úřadů relevantní výstup. Bez skutečně sofistikovaného systému hrozí, že úředníci nebudou moci získaná data kvalitně zpracovat, analyzovat a následně využít, a kontrolní výkaz bude pouze zbytečnou administrativní zátěží pro plátce DPH bez jakéhokoliv pozitivního efektu,
varuje Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Na straně plátců daně by pak zavedení kontrolního výkazu podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků znamenalo také zvýšení administrativních nákladů. Velké firmy typu telefonních operátorů či poskytovatelů energií se stovkami tisíc vystavených faktur měsíčně se neobejdou bez softwaru pro přípravu kontrolních výkazů, menší podnikatelé budou nuceni buď zvážit investici do softwaru, nebo vyplňovat elektronické formuláře ručně přepisem dat z faktur, čímž samozřejmě vzniká prostor pro chyby. U jakéhokoliv, byť neúmyslného překlepu pak hrozí zhodnocení dané transakce jako podezřelé a zahájení daňové kontroly ze strany finančního úřadu,
upozorňuje Pavla Břečková.
Byrokracie bez požadovaného efektu
Vláda tvrdí, že zavedení kontrolních výkazů je efektivním nástrojem. Odkazuje se například na Slovensko, kde výkazy používají od ledna tohoto roku. Tamní daňová správa se chlubí počtem odhalených podezřelých transakcí, jenže vzhledem ke krátké době fungování žádná detailní analýza dopadů zavedení kontrolních výkazů neexistuje. Z některých zdrojů plyne, že jako rizikové transakce bylo vyhodnoceno více než 12 % transakcí, přičemž průměrná hodnota „nejrizikovějších transakcí“ se pohybovala kolem 900 EUR. Předpokládám, že realita bude odlišná a že je to přesně problém zmiňovaný výše, tedy faktická neschopnost skutečně zpracovat takový objem dat a především správně ho interpretovat,
dodává Pavla Břečková.
Velkým podvodům na DPH, o které jde především, ale takové opatření nezabrání. Podle Komory daňových poradců je třeba si uvědomit, že tyto podvody provádějí velmi dobře organizované skupiny, pro něž dodržení administrativních povinností je jeden z hlavních předpokladů toho, aby dosáhly svých cílů. Dokumentování jejich transakcí, ke kterým mnohdy ani reálně nedochází, je jejich praktický business. Standardní podnik se naopak snaží vyprodukovat a prodat svůj výstup, vyhovět klientovi a splnit všechny možné, i daňové požadavky, a striktní dodržení veškerých postupů je skutečně oříšek. Systém kontrolních výkazů bude možná schopen prověřit, zda veškeré nároky na odpočet u odběratelů předchází zdanění příslušného výstupu na straně dodavatele, tedy že si odběratel dané plnění nevymyslel a doklad „nenamaloval“, nicméně objem takových drobných podvůdků není možné odhadovat. Podle mého názoru to bude spíše chytat chyby než podvody,
komentuje Petra Pospíšilová, viceprezidentka Komory daňových poradců ČR.
Kritici návrhu upozorňují, že účelem kontrolních výkazů by nemělo být kontrolovat, jinými slovy párovat, miliony vystavených a přijatých faktur, ale analyzovat tendence a toky fakturace končící v rizikových firmách a strukturách. V nejvíce rizikových oblastech činností jakými jsou stavebnictví nebo obchody s pohonnými hmotami už navíc funguje režim přenesené daňové povinnosti, který by měl daňové podvody ve velké míře omezit.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků už proto navrhla úpravy, které by měly snížit zátěž kladenou na menší podnikatele a naopak zacílení na pověstné „velké ryby“, protože k daňovým podvodům dochází často v rámci organizovaných skupin a při vysokých obratech.
Návrh obsahuje tyto body:
- Transakce mezi jednotlivými plátci vykazovat za dané období agregovaně, nikoliv po jednotlivých fakturách – podobně je nyní koncipován i Souhrnný výkaz do systému VIES, ve kterém se vykazuje vždy jen celková hodnota plnění na to které DIČ.
- Stanovit rozhodný limit sumy plnění na/od jiného plátce např. ve výši 100.000 Kč/měsíc. Transakce do tohoto limitu by pak do kontrolního výkazu nevstupovaly.
ČLÁNKY DO MAILU