Legislativní novinky pro zaměstnavatele aneb Co vše je ve hře pro rok 2016

22. 6. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Čtěte, co vše se může od příštího roku změnit v oblasti zaměstnávání. Navrhují se změny zákoníku práce, daňového zvýhodnění, ale i důchodového pojištění.

Přestože do začátku příštího roku zbývá více než šest měsíců, je vhodná doba na rekapitulaci, co vše se pro zaměstnavatele v nejbližší době připravuje. A není toho zrovna málo. Mimo novely zákoníku práce a nového občanského zákoníku se projednává i zvýšení daňového zvýhodnění a pojistného placeného zaměstnancem.

Novela zákoníku práce

Zákoník práce by mohly zasáhnout dvě připravované novely. V prvním případě se jedná o novelu s číslem sněmovního tisku 376 (je ve fázi zpracování pozměňovacích návrhů přijatých ve třetím čtení). V případě schválení právního předpisu nabudou změny účinnosti měsíc po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Novela především upravuje:

  • Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání – novelou se ruší zákon o úrazovém pojištění, který dosud nenabyl účinnosti a v současném znění je v podstatě nepoužitelný. Úprava odškodňování bude i nadále součástí zákoníku práce, jen se navrhuje přenést ji z přechodných ustanovení do vlastního obsahu. Čtěte více: Další novela zákoníku práce. Čtěte, co přináší
  • Jednostranné zrušení dohody o provedení práce – tato dohoda je často uzavírána na delší časové období, kupříkladu na dobu jednoho roku či na neurčito a zákoník práce momentálně neobsahuje možnost jejího jednostranného zrušení. Obvykle se doporučuje možnost jednostranného ukončení dohody o provedení práce předem dohodnout při jejím sjednání. To nebude nutné v případě schválení novely, jelikož se upraví společná ustanovení k dohodám konaným mimo pracovní poměr a nově bude možné dohodu ukončit dohodou obou smluvních stran, jednostranně s uvedením důvodu a bez uvedení důvodu nebo okamžitým zrušením.

Druhou novelou je sněmovní tisk číslo 393 čekající na první čtení. Jedná se o návrh zrušení karenční lhůty, tj. neplacení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci zaměstnavatelem. Osud této novely je nejasný, má své klady, ale i zápory, na které upozornila vláda svým stanoviskem. Odboráři placení náhrady mzdy od počátku nemoci podporují, zástupci zaměstnavatelů jsou proti. Důvodem nejsou jen zvýšené finanční náklady, ale i možné opětovné zneužívání systému některými zaměstnanci. Čtěte více: Náhrada mzdy i za první tři dny nemoci

Novela občanského zákoníku

Takzvaná malá technická novela občanského zákoníku přináší několik změn. V oblasti zaměstnávání by se mohlo změnit ustanovení § 35 odst. 1 nového občanského zákoníku, jenž znemožňuje sjednání základního pracovněprávního vztahu s osobou, která sice dovršila patnáct let věku, ale dosud neskončila povinnou školní docházku. V praxi často dochází k situacím, kdy je potřeba sjednat pracovní poměr (příp. dohodu) na dobu po ukončení povinné školní docházky ještě před jejím ukončením. Navrhuje se návrat k právní úpravě platné před 31. prosincem 2013. Tehdy bylo možné sjednat pracovněprávní poměr či dohodu již během studia a po jeho ukončení do práce nastoupit (musí být samozřejmě splněny obě podmínky – dovršení věku patnácti let a ukončení povinné školní docházky).

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Pro příští rok je ve hře řada změn.

Obdobně má dojít k úpravě možnosti rozvázat pracovní poměr nezletilého mladšího šestnácti let zákonným zástupcem, pokud je to v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého. Toto ustanovení má být z nového občanského zákoníku vypuštěno. Zůstane pouze v zákoníku práce, kdy je možné v souladu s ustanovením § 56a (případně § 77) zasáhnout do pracovního poměru či dohody zákonným zástupcem do šestnácti let věku nezletilého pouze s přivolením soudu. To zákonný zástupce nezíská ihned, ale pravděpodobně až během několika měsíců. Čtěte více: 5 velkých změn, které přinese malá novela občanského zákoníku

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Novela zákona o daních z příjmů

Další významnou změnou má být zvýšení daňového zvýhodnění. Návrh je součástí novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která nyní prochází připomínkovým řízením. Zatímco zvýhodnění na jedno dítě má zůstat na úrovni 13 404 korun ročně, druhé dítě se má zvýšit ze stávajících 15 804 korun na 17 004 korun a na třetí a každé další z 17 004 korun dokonce na 20 604 korun. Maximální výše ročního daňového bonusu se zvyšovat nebude. I nadále zůstane na úrovni 60 300 korun. Čtěte více: Daňové zvýhodnění na děti se má zvýšit, za třetí dítě odečtete přes 20 tisíc Kč

Důchodová komise v květnu zveřejnila návrhy na změny penzijního systému. Odvody na důchodové pojištění zaměstnanců by měly být diferencovány podle toho, o kolik nezaopatřených dětí se poplatník stará. Opatření se má týkat nejen zaměstnanců, ale i osob samostatně výdělečně činných. Upraví se jen část sazby placená zaměstnancem (sazby zaměstnavatele se změna nedotkne). Vyměřovací základ pro výpočet důchodu zůstane v plné výši a výsledná výše důchodu se tak nezmění. Snížená sazba za nezaopatřené dítě se bude týkat obou rodičů, ovšem důležitá bude společně hospodařící domácnost. V případě střídavé péče si sníženou sazbu uplatní oba rodiče. Maximálně si budou moci diferencovanou sazbu pojistného uplatnit na konkrétní dítě dvě osoby.

Navrhované odvody na důchodové pojištění
Počet dětí ve společné domácnosti 0 1 2 3 4 a více
Sazba důchodového pojištění – zaměstnanec 7,5 % 6,5 % 5 % 2,5 % 0 %
Sazba důchodového pojištění – zaměstnavatel 21,5 % 21,5 % 21,5 % 21,5 % 21,5 %

Ukončení druhého pilíře

Návrh novely zákona sněmovní tisk číslo 493 řeší ukončení druhého pilíře v roce 2016. Uvádí se zde, že účastník tohoto pilíře sdělí nejpozději do 30. září 2016 penzijní společnosti své jméno, rodné číslo nebo datum narození (jestliže rodné číslo nebylo přiděleno), zvolený způsob výplaty a číslo účtu, kam mají být prostředky převedeny.

Účastník má nárok na vyplacení prostředků:

  • a) převedením na jím uvedený účet u osoby oprávněné poskytovat platební služby, nebo dodáním prostřednictvím poštovního poukazu, nebo
  • b) převedením na jeho doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Čtěte také: Šlamastika kolem druhého pilíře nekončí. Může za to zákon

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).