Problematika darování podle nového občanského zákoníku se v zásadě nemění. Ovšem objevují se zde nové pojmy, se kterými bychom se měli seznámit. Jedná se o závaznost slibu, darování podpory, možnost odvolání daru pro nevděk a nouzi a další.
Darování podle nového občanského zákoníku
V souladu s § 2055 nového občanského zákoníku darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci, nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Nový právní předpis připouští i možnost darovat všechen svůj majetek. Ovšem pokud by se jednalo o darování budoucího majetku, bude možné darovat maximálně jeho polovinu. Jestliže se jedná o věc, kterou dárce ještě nevlastní, musí se dle paragrafu 2058 pro splnění platnosti smlouvy předem zavázat, že věc nabude.
Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat.
Novým pojmem je závaznost slibu. V souladu s § 2057 nového občanského zákoníku kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat. Ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru. Nemusí mu ale platit úrok z prodlení. Dárce se může vyvázat z povinnosti dát dar jen v případě, že dojde po uzavření smlouvy k nepředvídatelné události, která má za následek na straně dárce změnu životních podmínek do takové míry, že není nadále spravedlivé požadovat po něm splnění slibu obohatit obdarovaného.
Zjednodušeně řečeno, jestliže někdo dar slíbí, nemá sice povinnost ho v budoucnu darovat, ale pokud tak neučiní, uhradí tomu, komu dar slíbil, veškeré účelně vynaložené náklady. Samozřejmě se jedná o náklady, které ve spojitosti s očekáváním daru vznikly (jestliže se nejedná o nedodržení slibu z důvodu nepředvídatelných událostí).
Společenská úsluha a darování podpory
Nový občanský zákoník výslovně nepovažuje za dar takzvanou společenskou úsluhu. Tady totiž smluvní strany nemají úmysl se právně zavázat. Přestože to na první pohled vypadá složitě, jedná se o běžnou věc. Společenskou úsluhou jsou běžně poskytované úsluhy mezi manželi nebo ostatními členy rodiny, a to v souladu s pravidly slušného chování (např. pomoc dětí rodičům apod).
Dalším novým pojmem je darování podpory. Jedná se o situaci, kdy se dárce zaváže obdarovaného pravidelně podporovat (podpora dokonce může, pokud je to smluvně ujednáno, přejít na dědice dárce a obdarovaného).
Naopak nebude možné darovat tomu, kdo provozuje zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb (včetně osob, které tato zařízení spravují nebo jsou v nich zaměstnány), pokud je dárce v jejich péči. Takový dar by byl neplatný. To je jistě opatření, které má zamezit případnému zneužití institutu darování zdravotním či sociálním zařízením, na jejichž péči jsou vážně nemocní či starší občané závislí.
Forma a náležitosti darovací smlouvy
V oblasti formy a náležitostí darovací smlouvy rovněž k žádným zásadním změnám nedochází. Zákon uvádí, že jestliže bude někdo chtít darovat věc zapsanou do veřejného seznamu (v případě darovaných nemovitostí do katastru nemovitostí), potom musí být darovací smlouva vždy písemná. Stejně tak se tu píše, že písemná musí být i darovací smlouva v případě, kdy „nedojde k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar“.
Odvolání daru – nouze a nevděk
Odvolat dar je nově možné ve dvou situacích, a to v případě upadnutí do nouze a hrubého nevděku obdarovaných.
Upadnutí dárce do nouze
Jedná se o možnost odvolání daru pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze. Může se jednat o situaci, kdy nemá na vlastní nutnou výživu nebo na nutnou výživu osob, které je povinen vyživovat. Právo na odvolání je osobním oprávněním dárce, které trvá po dobu jeho života a jeho smrtí zaniká.
Dárce v nouzi se může dožadovat vydání daru zpět od obdarovaného, případně požadovat vyplacení částky obvyklé ceně daru, ale maximálně v rozsahu, v jakém se mu nedostává prostředků k výživě. Jedná se ale o nezaviněné upadnutí do nouze. Pokud si někdo stav nouze způsobil sám nebo z hrubé nedbalosti, je darování nevratné.
Hrubý nevděk obdarovaného vůči dárci
Dar je nově možné odvolat ve zkrácené lhůtě jednoho roku, ode dne, kdy obdarovaný dárci ublížil. Jestliže se to dárce dozví později, pak do jednoho roku, ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru (Lhůta pro odvolání v dosavadním občanském zákoníku je tříletá). Pro nevděk se podle nové úpravy občanského zákoníku stává obdarovaný nepoctivým držitelem.
Nový občanský zákoník zmiňuje i situaci, kdy mohou dar odvolat dědici dárce. Ministerstvo spravedlnosti k tomu uvádí na svých internetových stránkách příklad ze stávající legislativy. Současně totiž nemohou dědicové ani při zavraždění dárce obdarovaným takový dar odvolat. To od roku 2014 již možné bude.
Darování pro případ smrti
V paragrafu 2063 nového občanského zákoníku se popisuje darování pro případ smrti. Takové darování je závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije. Posuzuje se zpravidla jako odkaz. Ustanovením o darování se naopak řídí v situaci, kdy obdarovaný dar přijme a dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. Odkaz je obecně odvolatelný, zatímco při darování pro případ smrti dar odvolat v souladu s tímto ustanovením možné není. Je zřejmé, že v případě darování pro případ smrti se jedná o specifickou situaci, která pravděpodobně nebude v praxi často využívána. Nicméně nový občanský zákoník od roku 2014 tuto možnost připouští.
ČLÁNKY DO MAILU