Počítá s tím daňový balíček, k jehož prvnímu projednávání by mělo dojít již na zítřejší schůzi Poslanecké sněmovny.
Čtěte také: Nespolehliví nebudou jen plátci DPH, chystá se nový institut nespolehlivých osob
Platby v Bitcoinech spadnou pod ručení za DPH
Nově má za daň ručit příjemce zdanitelného plnění, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zavádí se další významné opatření zacílené proti daňovým podvodům. Rozšiřuje se okruh situací, kdy příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou jeho poskytovatelem, a to o případ, kdy úplata za plnění je poskytnutá virtuální měnou (i částečně). Obdobně jako v ostatních případech vymezených v tomto odstavci se ručení vztahuje na veškerá zdanitelná plnění,
vysvětluje se v důvodové zprávě.
Podle ministerstva financí dochází v současné době k výraznému nárůstu transakcí spojených s virtuálními měnami (například Bitcoin nebo CzechCrownCoin). V souvislosti s virtuálními měnami začínají na českém trhu působit různí poskytovatelé služeb a rozšiřuje se jejich používání jakožto úplaty za poskytnuté nebo přijaté plnění. Pro obchodování s virtuální měnou nejsou aktuálně nastaveny žádné zvláštní požadavky, ani kontrolní mechanismy. Transakce s virtuálními měnami navíc nepodléhají zákonu o platebním styku. Přitom virtuální měny představují prvek, s jehož využitím lze reálně přerušit stopu převáděných prostředků. Z tohoto důvodu z pohledu daně z přidané hodnoty představuje poskytnutí úplaty formou virtuální měny extrémní riziko možného zneužití pro spáchání daňového podvodu, a to zejména při obchodech v řetězci,
tvrdí ministerstvo v důvodové zprávě.
Do zákona o DPH by se definice virtuální měny dostat neměla a při posuzování transakcí se bude vycházet z vymezení virtuální měny v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Virtuální měnou se ve smyslu tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má či nemá emitenta, která není peněžním prostředkem ve smyslu zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, ale je přijímána jako platba za zboží či služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta,
píše se v důvodové zprávě.
Účinnost zákona je navrhována na 1. ledna 2017, zůstává však otázkou, zda norma stihne včas projít celým legislativním procesem. Aktuálně ji totiž čeká teprve první čtení.
ČLÁNKY DO MAILU