Sjednání konkurenční doložky je běžnou praxí. Na první pohled to pro manažera, člena statutárního orgánu obchodní korporace, vypadá zajímavě. V případě propuštění či ukončení výkonu funkce má nárok na finanční kompenzaci. Ovšem je tu jeden problém, na který upozorňují odborníci.
Konkurenční doložka
Konkurenční doložka je dle § 310 zákoníku práce dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kterou se zaměstnanec zavazuje, že po dobu nejdéle jednoho roku od skončení zaměstnání nebude vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo takovou, jež má k ní soutěžní povahu. Naproti tomu se zaměstnavatel zavazuje, že zaměstnanci za každý měsíc plnění tohoto závazku poskytne zaměstnanci přiměřené finanční vyrovnání. Vyrovnání musí být minimálně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Strany si mohou sjednat i pokutu, jíž je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže poruší svůj závazek.
K platnosti konkurenční doložky je nezbytná její písemná podoba (může být součástí pracovní smlouvy). Takováto dohoda se však uzavírá pouze s vymezeným okruhem zaměstnanců. A to takových, kteří u zaměstnavatele získají informace, poznatky pracovních a technologických postupů, jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Nemusí se však jednat pouze o zaměstnance v manažerských či jinak klíčových pozicích. Konkurenční ujednání bývá i součástí smluv o výkonu funkce členů statutárních orgánů obchodních korporací.
Konkurenční doložka a odvody pojistného
Při sjednání konkurenční doložky je možné využít služeb právníka či použít některý ze smluvních vzorů dostupných například na internetu. Rozhodně se ale nevyplatí toto podcenit. Dohoda musí být sjednána spravedlivě, přiměřeně a vyváženě, to znamená tak, že práva a povinnosti plynou oběma smluvním stranám. Jinak nemusí být platná. Více v článku: Ne každá uzavřená konkurenční doložka je platná, upozorňují právníci
Pokud je dohoda platná a dojde k jejímu plnění, je tu další potíž. Ne vždy mají účetní jasno, jak naložit s výplatou jejího plnění. Firma dle smlouvy vyplácí závazek, ale již se nejedná o zaměstnance nebo „statutára“. Kupříkladu člen statutárního orgánu, který je odvolán z funkce a dle sjednané konkurenční doložky mu firma rok poskytuje plnění. Z pohledu zákona o daních z příjmů se jedná o příjem, který plyne v souvislosti s dřívějším výkonem činnosti, tj. zdanitelný příjem. Ale co odvody sociálního a zdravotního pojištění?
Sociální a nemocenské pojištění
Pro server Podnikatel.cz tuto problematiku objasnila Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení. Podle § 3 odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se za zaměstnance pro účely tohoto zákona považuje též fyzická osoba, které jsou po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu. Mezi tyto příjmy patří i peněžité vyrovnání – a protože jde o příjem zúčtovaný, zdanitelný, který není uveden ve výjimkách (§ 5 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení), podléhá odvodu pojistného na sociální zabezpečení.
Oproti tomu je účast na nemocenském pojištění vázána na trvání příslušného právního vztahu uvedeného v § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaniká vždy skončením tohoto vztahu, a to i v případě, že je po jeho skončení dodatečně zúčtován příjem, z něhož bylo odvedeno pojistné. Ve vámi uvedeném případě zanikne nemocenské pojištění dotčeného zaměstnance dnem skončení této funkce, přičemž zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost (den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem) oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání. Jelikož z výše uvedeného vyplývá, že výplata peněžního vyrovnání nezakládá vznik nového pojištění, neboť jde o příjem ze skončené činnosti, zaměstnavatel dotčeného zaměstnance do pojištění znovu nepřihlašuje,
vysvětlila mluvčí Jana Buraňová.
Zdravotní pojištění je problematické
Problém placení pojistného na zdravotní pojištění z konkurenční doložky (zpravidla podle § 310 zákoníku práce) má podle mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Evy Brožíkové dvě roviny. Jednou je samotný odvod pojistného a druhou je následné zařazení bývalého zaměstnance. V souladu se zákonem je odváděno zdravotní pojistné z vyplácené odměny po skončení zaměstnání. Obvykle se tak děje po dobu jednoho roku po ukončení zaměstnání. Po tuto dobu již není bývalý zaměstnanec považován (evidenčně) za zaměstnance. A v tom je právě největší háček. Bývalý manažer není tedy zaměstnancem zaměstnavatele, který mu vyplácí odměnu. Zároveň by neměl přijmout práci, která by byla v konkurenčním vztahu k původnímu zaměstnavateli. A nemůže ani na úřad práce. Dost často tak bude v tomto období pro účely odvodu pojistného na zdravotní pojištění veden jako osoba bez zdanitelných příjmů. Odvádí tak vlastně dvojí pojistné – z bývalého zaměstnání a aktuální osobní pojistné. A to pochopitelně mnohým z bývalých manažerů vadí,
upozornila Eva Brožíková. Dodala, že problém dvojího placení pojistného byl řešen ombudsmanem i jinými institucemi a věcné posouzení je správně. Za současného stavu legislativy tedy nelze na období vyplácení odměny zaměstnance přihlásit ke zdravotnímu pojištění u bývalého zaměstnavatele.