Připravované změny v daních z příjmů pro podnikatele

Novela zákona však obsahuje i změny v daňově uznatelných výdajích. Změny souvisí s novou definicí leasingu, s postoupením pohledávek apod.

Připravované legislativní novinky v oblasti daní z příjmů pro zaměstnance popisoval server Podnikatel.cz v článku: Očekávané změny v daních z příjmů v oblasti zaměstnávání. Stejně jako u zaměstnanců se řada připravovaných změn dotkne i podnikajících fyzických osob. Připravili jsme jejich výběr.

Znovuzavedení osvobození výsluh

Novelou zákona o daních z příjmů s číslem sněmovního tisku 866, kterou se aktuálně bude zabývat Senát, by mělo být od 1. ledna 2017 opět zavedeno osvobození zdanění výsluh. Jedná se o výsluhový příspěvek, odbytné a příspěvek na bydlení vojáků z povolání a výsluhový příspěvek příslušníků bezpečnostních sborů. V současné době se zdaňuje 15% srážkovou daní při výplatě. Podnikatel, kterému náleží výsluhový příspěvek, se od nového roku může těšit na částku o 15 % vyšší.

Darování krve a vstup do registru dárců kostní dřeně

Neméně důležitou novelou v oblasti daně z příjmů je novela s číslem sněmovního tisku 848. Momentálně je ve fázi prvního čtení, prozatím s neutrálním stanoviskem vlády. Z toho důvodu zřejmě k 1. lednu 2017 účinnosti nenabude. Jedná se o změny v nezdanitelných částech základu daně. Daňový poplatník si dnes může snížit základ daně v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů o nezdanitelné částky v souvislosti s darováním krve. Hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce se ocení částkou 2000 korun. Novelou zákona o daních z příjmů se navrhuje její zvýšení na 3000 korun. Další nově navrženou variantou snížení základu daně je částka 8000 korun, kterou by poplatník získal vstupem do Českého národního registru dárců kostní dřeně nebo do Českého registru dárců krvetvorných buněk. Nárok na odpočet by bylo možné uplatnit pouze jednou za život fyzické osoby. A to v daňovém přiznání na základě potvrzení z příslušného registru dárců.

Velká novela zákona o daních z příjmů

Snad nejdůležitější novelou je novela s číslem sněmovního tisku 873. Aktuálně ji čeká druhé čtení. Pokud se nepodaří novelu do 1. ledna 2017 schválit, nabude účinnosti v průběhu roku 2017. Část změn však může na základě přechodných ustanovení nabýt účinnost zpětně, a to k prvnímu dni daného zdaňovacího období.

Server Podnikatel.cz o připravovaných změnách průběžně informuje. Zde je stručný výčet nejdůležitějších z nich z pohledu osob samostatně výdělečně činných.

• Mění se podmínky pro uplatnění slevy z titulu držitele průkazu ZTP/P a přiznání invalidity. Rozhodující bude okamžik jejich přiznání, ne okamžik vydání průkazu nebo pobírání invalidity, jako je tomu dnes. Změny se návazně projeví i při uplatnění zvýšené slevy na manželku a zvýšeném daňovém zvýhodnění. Čtěte také: Změny ve slevách na dani od roku 2017 a jejich dopad do praxe
• Mělo by se opět zvýšit daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. Upravují se i podmínky k získání ročního daňového bonusu. Z limitu šestinásobku příjmů alespoň ve výši minimální mzdy platné k prvnímu dni zdaňovacího období se vypouští kapitálové příjmy a příjmy z pronájmu majetku. Rozhodující budou pouze příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Prozatím v zákoně o daních z příjmů zůstává omezení uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění, pokud není základ daně poplatníka z podnikání nebo z pronájmu majetku vyšší než 50 % celkového základu daně. Čtěte více: Změny v daňovém zvýhodnění a slevě za umístění dítěte od roku 2017
• Upravují se náležitosti prokázání slev a daňových zvýhodnění s ohledem na připravované, ale i již schválené změny. Například prokazování slevy za umístění dítěte nebo nezdanitelné části základu daně z titulu poplatníkem uhrazených příspěvků na penzijní připojištění.
• V souvislosti se slevami na dani nelze nezmínit novou slevu, a to slevu na evidenci tržeb. Přináší ji zákon o evidenci tržeb, respektive jeho doprovodný zákon s číslem 113/2016 Sb. Sleva činí 5000 Kč. Může ji uplatnit poplatník, který v daném zdaňovacím období zaevidoval tržbu, kterou má povinnost evidovat.    
• Mění se definice leasingu a spolu s ní se upravuje i ustanovení § 24 odst. 2 písm h) bod 2 a 3 zákona o daních z příjmů. Podle nového znění § 21d zákona o daních z příjmů je předmětem finančního leasingu pouze hmotný majetek, který lze odpisovat podle zákona o daních z příjmů. Není potřeba specifikovat, že jde o finanční leasing hmotného majetku. Bude se uvádět pouze „finanční leasing“ bez dovětku. Zákonodárci upravili toto ustanovení tak, aby daňový režim výdajů, které poplatník uplatňuje v základu daně v souvislosti s finančním leasingem, byl obdobný jako režim uplatňování daňových odpisů hmotného majetku. Nemělo by docházet k žádným rozdílům či upřednostňování jednoho či druhého režimu pořízení majetku. Více v článku: Upravuje se použití paušálních výdajů i finanční leasing
• V ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 až 4 zákona o daních z příjmů se doplňuje výčet případů, ve kterých je možné uplatnit prokázané výdaje na pohonné hmoty při pracovní cestě spotřebované vozidlem užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu. Jde o situaci obdobnou finančnímu leasingu, a proto by pro uplatnění pohonných hmot měl platit stejný režim. Čtěte také: Změny v daňově uznatelných výdajích
• Upravuje se oblast postoupení pohledávek sjednocením postupu uplatnění daňových výdajů spojených s pořízením pohledávky nabyté postoupením u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. Aktuálně se v případě postoupení jedná o příjem postupníka v okamžiku postoupení. Výdajem je pořizovací cena pohledávky, ale pouze do výše příjmů plynoucích z úhrady pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky. Pokud poplatník pohledávku nabude, ale její úhrada dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení nastane v jiném zdaňovacím období, pak poplatníkovi vzniká příjem dle § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů okamžitě. Ovšem nemůže si vůči tomuto příjmu uplatnit výdaj v podobě pořizovací ceny této pohledávky, protože ten lze uplatnit pouze do výše příjmu z úhrady pohledávky.
• Rozšiřuje se podmínka umožňující daňově uplatnit úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů v situaci, kdy je věřitelem poplatník – fyzická osoba nevedoucí účetnictví, jako daňově uznatelné výdaje až tehdy, kdy byly zaplaceny, na úroky ze všech úvěrových finančních nástrojů. 
• Z ustanovení § 7a zákona o daních z příjmů by se měla vypustit poslední věta, a to pokud je poplatník plátcem daně z přidané hodnoty, je povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty. O žádnou zásadní změnu se nejedná, věta je totiž v zákoně o daních z příjmů nadbytečná, jelikož je stanovena v § 100 zákona o dani z přidané hodnoty. Zde je navíc uvedeno, že povinnost vedení evidence se nevztahuje jen na plátce, ale i na identifikované osoby.