Už za pár měsíců přibude plátcům DPH nová povinnost, od roku 2016 totiž budou muset podávat kontrolní hlášení k DPH. Připravili jsme přehled, dokdy budete muset kontrolní hlášení odeslat a jaké všechny způsoby podání budete moct využít.
Čtěte také: Chystejte se na změny DPH v roce 2016, nebude jich zrovna málo
Hlášení se bude podávat do 25. dne následujícího měsíce
Termín pro podání kontrolního hlášení závisí na typu podnikatele. Zatímco u právnických osob je sledovaným obdobím kalendářní měsíc, u fyzických osob se sledované období odvíjí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH. Plátci – právnické osoby budou kontrolní hlášení podávat vždy za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Nezáleží přitom na zdaňovacím období, plátci – právnické osoby, měsíční i čtvrtletní plátci musí kontrolní hlášení podat ve stejném termínu.
U plátců – fyzických osob je však situace rozdílná. Fyzické osoby totiž budou kontrolní hlášení podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Pokud tedy mají měsíční zdaňovací období, budou hlášení podávat každý měsíc, pokud se jich týká čtvrtletní zdaňovací období, hlášení vyplní a pošlou jednou za tři měsíce. Počáteční období, za které se podává kontrolní hlášení, je leden 2016 nebo 1. čtvrtletí 2016. První hlášení tedy bude nutné dodat do čtvrtka 25. února 2016 a do pondělí 25. dubna 2016.
Čtěte také: Příští rok začne platit kontrolní hlášení. Víte, jak konkrétně bude vypadat?
Dokdy řešit chybu v kontrolním hlášení
Kontrolní hlášení může být řádné nebo opravné (nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení), popřípadě následné, které se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Jde tedy o podobný systém jako v případě daňového přiznání. Následné kontrolní hlášení však musí podnikatelé podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.
Lhůta pěti dnů platí i pro další ustanovení. Pokud totiž podnikatel nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve ho finanční úřad k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. Jestli bude mít finanční úřad pochybnosti o správnosti údajů v podaném kontrolním hlášení, vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Také v tomto případě platí, že do 5 dnů od oznámení výzvy musí podnikatel nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
Správce daně doručuje výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky, a to prostřednictvím
- datové schránky, nebo
- veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátcem za tím účelem uvedenou, nemá-li plátce zpřístupněnu datovou schránku.
Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.
Pokuty jsou automatické bez možnosti odpuštění
Kdo své povinnosti ohledně kontrolního hlášení k DPH nesplní, čekají ho automaticky pokuty. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši
- 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč. Netýká se to ale plátců, kteří hlášení dodatečně podají.
Čtěte více: Kdo se opozdí s kontrolním hlášením, dostane bez milosti tisícikorunovou pokutu
Na rozdíl od jiných sankcí navíc nepůjdou tyto pokuty prominout nebo odpustit, a to ani v krizových momentech, do nichž se firma může dostat, když například účetní náhle onemocní. Odborníci též upozorňují, že lhůta pěti dnů je příliš krátká a že například v případě pozdní reakce na výzvu finančního úřadu k rozptýlení pochybností může podnikatel dostat pokutu 30 tisíc korun, přestože kontrolní hlášení původně vyplnil a odevzdal v pořádku.
Kontrolní hlášení podáte jen elektronicky
Co se týče způsobu podání, kontrolní hlášení bude možné podat pouze elektronicky, a to buď prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) nebo třeba přes datovou schránku. Plátci, kteří chtějí vytvářet XML soubory s podáním Kontrolního hlášení ve vlastní aplikaci, mají na níže uvedeném odkazu popis struktury podání. Pro vývoj softwaru 3. stranami a ověření správnosti vygenerovaných dat je součástí odkazované dokumentace také strukturální soubor v XSD pro případné testování exportu,
upřesňuje na svém webu finanční správa.
Původně se plánovalo, že elektronické podání půjde učinit pouze přes Daňový portál. Nakonec půjde hlášení odeslat i skrze datové schránky. Navíc se má od 1. ledna 2016 i zvýšit maximální velikost datové zprávy dodávané do datové schránky. Ministerstvo vnitra totiž přišlo před týdnem s vyhláškou, která navrhuje zvýšit maximální velikost datové zprávy dodávané do datové schránky na 20 MB.
Čtěte více: Přiznání k DPH a kontrolní hlášení půjde posílat do datovek, zvýší se limit
ČLÁNKY DO MAILU