Srážková daň se od příštího roku změní. Zřejmě ale nebude bez komplikací

V připomínkovém řízení je návrh novely zákona o daních z příjmů. Dotkne se nejen daňového zvýhodnění a uplatnění slev na dani, ale i zdanění závislé činnosti. Snad největší změnou z této oblasti je úprava zdanění srážkovou daní. Má být zaveden další limit pro příjmy zdaněné srážkovou daní při nepodepsaném Prohlášení k dani. Změna je jistě přínosná, ale nově navržený limit se poněkud nelogicky rozchází s limitem pro odvod sociálního a zdravotního pojistného. A tento nedostatek by se mohl vymstít. Čtěte také: Slevy na dani a daňové zvýhodnění mají od roku 2017 doznat řady změn

Srážková daň – současnost

Do konce roku 2013 se konečná srážková daň použila v případech, kdy úhrn příjmů v měsíci u zaměstnance bez podpisu Prohlášení k dani nepřekročil částku 5000 korun. Od roku 2014 je stanoven limit pouze pro odměny z dohody o provedení práce, a to v úhrnu (platí pro všechny odměny z dohody o provedení práce v jednom měsíci vyplacené jednomu zaměstnanci týmž zaměstnavatelem) na 10 000 korun. Do limitu se počítají jen odměny z dohody o provedení práce a nezáleží na tom, zda má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele i jiné zdanitelné příjmy. Srážková daň se od roku 2014 netýká jiných příjmů. Bez ohledu na výši příjmů se u pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo např. odměny za výkon funkce ve spolcích či obcích a dalších příjmů ze závislé činnosti vždy použije daň zálohová. Zaměstnanec s podpisem Prohlášení si může dále uplatnit slevy na dani a požádat o roční zúčtování daně.

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Nový limit? Proč ne, ale bude jednotný s odvodem pojistného? 

Způsob zdanění ze závislé činnosti u dohod o provedení práce je nyní nastaven tak, aby samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou byly stejné příjmy jako příjmy, které nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Změna, která na první pohled vypadala jednoduše, komplikuje život nejednomu daňovému poplatníku. Pokud totiž poplatník vedle příjmů od svého (hlavního) zaměstnavatele obdrží současně v témže kalendářním měsíci jiný typ příjmů zdaněných zálohovou daní, je povinen v souladu s ustanovením § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání. Při existenci druhého příjmu od jiného plátce daně již není možné žádat o roční zúčtování svého zaměstnavatele a poplatník musí své příjmy zdanit sám. Což mu přináší zvýšené administrativní povinnosti, často i finanční náklady spojené s podáním přiznání (ne každý je schopen přiznání zpracovat vlastními silami) a v neposlední řadě je tu i demotivace k činnostem, které tyto povinnosti přináší. Často se totiž jedná o zanedbatelné příjmy, například odměna za výkon funkce člena volební komise, odměna zastupitele, jednorázová dohoda o pracovní činnosti s nízkým výdělkem a další.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Proto se navrhuje zvolit pro tyto příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. To znamená, že budou podléhat srážkové dani ve výši 15 % a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Opět se zde zákonodárci (alespoň podle důvodové zprávy) snažili sjednotit limit příjmů s „vyměřovacím základem“ pro odvod sociálního a zdravotního pojistného. V rámci pojistných systémů až na výjimky částky do stanoveného limitu nepodléhají pojistnému na sociální zabezpečení příjmy do částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění při sjednaném měsíčním příjmu nedosahujícím částky 2500 korun.

Tvůrci zákona se rozhodli upravit § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů tak, že srážkové dani (15%) budou podléhat u poplatníka bez podepsaného prohlášení k dani podle ustanovení § 38k příjmy uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až d) do měsíčního limitu ve výši:

• 10 000 Kč u příjmů z dohody o provedení práce a
• 2 500 Kč u zbývajících druhů příjmů ze závislé činnosti, např. svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce, dohoda o pracovní činnosti atd.

Poplatník nebude v případě těchto „malých“ příjmů povinen podávat daňové přiznání. Zůstane mu však možnost (stejně jako u odměn z dohody o provedení práce) toto přiznání v souladu s ustanovením § 36 odst. 7 nebo 8 zákona o daních z příjmů podat a tím si srážkovou daň započítat na celoroční daň v daňovém přiznání.

Koruna sem, koruna tam. Záměr nebo chyba?

Je zřejmé, že řada daňových poplatníků navrhovanou úpravu přivítá. Ovšem je tu jedna dost podstatná komplikace. Limit u dohod o provedení práce se skutečně podařilo sladit s odvody na sociální a zdravotní pojištění. Dohoda o provedení práce je v praxi často využívána, jelikož z měsíční odměny do limitu 10 000 korun se neodvádí pojistné, a pokud je sražena srážková daň, nemá poplatník žádné další povinnosti. Nově navržený limit 2500 korun se však s limitem pro odvod sociálního a zdravotního pojištění poněkud rozchází. Z pohledu odvodů se totiž nejedná o limit 2500 korun, ale o 2499 korun měsíčně. Pokud bude novela v této podobě schválena, zřejmě přinese při aplikaci v praxi potíže. Koruna nejspíš zamotá hlavu zaměstnancům, ale i mnohým účetním.

Například dohoda o pracovní činnosti se sjednanou odměnou do 2499 korun měsíčně skutečně odvodům pojistného nepodléhá a v případě schválení novely zákona bude při nepodepsaném Prohlášení k dani podléhat srážkové dani. Ovšem dohoda o pracovní činnosti s měsíční odměnou 2500 korun již odvodům podléhá. Naopak z ní bude sražena při nepodepsaném Prohlášení k dani srážková daň. Limit zdanění srážkovou daní se v tomto případě posuzuje před zvýšením o pojistné hrazené zaměstnavatelem (hrubá, ne superhrubá mzda). Ale jen limit, při zdanění se má samozřejmě vycházet ze superhrubé mzdy. Nabízí se otázka, zda by nebylo vhodnější předejít této nelogičnosti a zbytečným chybám ve zdanění kvůli jediné koruně sjednocením obou limitů částkou 2499 u srážkové daně či 2500 korun u odvodů.