Odhaduje se, že 60 % povolání, ve kterých budou pracovat dnešní školáci, zatím neexistuje. Vzniknou s proměnami technologií, ekonomik, klimatu, lidských potřeb i způsobů života a podnikání. Schopnost rychle reagovat na změnu, otevírat vlastní myšlení a inovovat jsou klíčové pro to, aby se firmy adaptovaly na proměnlivou ekonomiku a nové výzvy. Palivem změn mohou být umělecké intervence.
Obvyklá metoda nepřinese neobvyklý výsledek
Ve světě a už i v Česku existují společnosti, které ke kreativnímu rozvoji využívají intervence umělců ve svém firemním prostředí. Jestliže děláte neobvyklé věci, dosáhnete neobvyklých výsledků, kterých byste nedosáhli obvyklými metodami.
Tak formuloval zkušenost s uměleckou intervencí ve firmě švédský HR manažer. My lidé z byznysu si musíme osvojit kompletně jiné způsoby, jak se na věci dívat. Musíme se seznámit s jinými kompetencemi a novou (kreativní) logikou, která zpochybní náš způsob myšlení. Jinak se zasekneme. Umělci vedený podnikatelský rozvoj nám dává nový nástroj, jak se v myšlení dostat mimo vlastní krabici, což přináší víc, mnohem víc než běžné metody,
popisuje svou zkušenost švédský podnikatel (uvedené a další příklady lze najít v publikaci Training Artists for Innovation. Competencies for New Contexts, kterou vydala Divadelní akademie Univerzity umění v Helsinkách).
Podívejte se na video:
Naproti tomu pracují organizace (s kořeny sahajícími až do 70. let 20. století), které zprostředkovávají vztahy a komunikaci mezi uměním a byznysem. A právě umělecké intervence přímo ve firmách jsou jedním z jejich efektivních nástrojů. Mezi takové organizace patří španělská c2+i nebo švédská TILLT, z jejichž praxe pocházejí předchozí reflexe. TILLT nyní sdílí své know – how s obecně prospěšnou společností Plzeň 2015, která rozjíždí umělecké intervence v českém podnikatelském prostředí.
Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 letos uvádí v život pilotní projekt, který odstartoval workshopem vedeným Piou Areblad a Ninou Kjällquist z TILLTu.
V popisu přínosů akcí, kdy umělci pracují ve firmách s managementem i zaměstnanci, se TILLT zaštiťuje mezinárodními studiemi. Jak vyplývá ze souhrnné studie Artists in Organisations – mapping of European producers of artistic interventions in organisations, umělci mimo jiné podporují rozvoj vývoje a inovaci ve firmách – vývoj nových produktů a služeb či nových přístupů k procesům; pozitivně ovlivňují organizační kulturu – vnitřní komunikaci, kreativitu, rozvoj dovednosti, společné hodnoty, motivaci, zasahují do managementu změny a posilují odpovědnost zaměstnanců; mají vliv na branding (značku) zaměstnavatele, rozvíjejí networking (spolupráci), posilují visibilitu (viditelnost) organizace a zasahují do společenské odpovědnosti firmy.
Musíme dobře naslouchat firemním potřebám
Rozhovor s Piou Areblad ze švédské organizace TILLT o tom, co umělecké intervence firmám přinášejí a jak může být umělec strůjcem úspěšné produktové inovace.
Jaké jsou hlavní benefity, které mohou umělecké intervence firmám přinést?
Mezi hlavní benefity patří možnost vidět věci z jiné perspektivy, protože umělci, kteří umí číst mezi řádky, do firem takovou novou perspektivu vnášejí. Přivádějí lidi ve firmách k tomu, aby mysleli nově. To ovlivňuje inovativní kapacitu firmy a vývoj nových produktů, služeb a procesů. Jde o to, aby byla firma připravená na budoucnost. Umělci také dávají firmám možnost zlepšit komunikaci a pomáhají lidem lépe si navzájem porozumět.
Jsou pro umělecké intervence vhodné všechny firmy?
Věřím, že umělecké intervence mohou fungovat ve všech firmách a opravdu jsme je také ve velmi rozličných firmách z hlediska velikosti a oboru organizovali. Jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Dělali jsme intervence, které trvaly dva roky, i takové, které zabraly pár měsíců a zaměřovaly se na různá témata. Neexistuje jediná metoda uměleckých intervencí aplikovatelná na jakoukoliv firmu. Všechno závisí na tom, jak dobře firmě nasloucháme, jaké má firma potřeby a jak se jich umělci chopí.
Můžete připomenout nějaký příklad z vaší praxe, kdy působení umělce ve firmě bylo opravdovým úspěchem?
Mohu zmínit příklad firmy PAROC ve Švédsku, která vyrábí izolace z kamenné vlny. PAROC nabídl umělcům mnohé výzvy zaměřené na komunikaci ve firmě a na hrdost lidí na vlastní práci. V továrně pracují především muži. A intervence třeba způsobily, že když zaměstnanci v létě dělali barbecue pro své sousedy, chlubili se, že pracují pro PAROC a právě mají ve firmě umělce. Byli hrdí na svou práci, protože se najednou ukázalo, že nepracují v žádném nudném odvětví, v žádné nudné továrně – to se jich netýká, dělají něco odlišného. Díky umělci, který do továrny vnesl nové nápady, také viděli, jak se dají izolace použít odlišným způsobem. Což je dovedlo ke konkrétní produktové inovaci. Zjistili totiž například, že mohou izolace použít jako ochranný prvek před ohněm.
Myslet jinak
Projekt bereme jako propagaci umění – jinakosti, která je ve společnosti potřebná, což dokazují právě umělecké intervence: umělec dokáže proměnit prostředí, nutí lidi jinak přemýšlet, vytrhává je ze stereotypu. Může to být provokativní nebo nemusí, v každém případě se něco změní. Intervence mají dva typy výsledků – jednak viditelný (výsledkem intervence je třeba balet, výstava, román, atd.) a pak, myslím důležitější, ´neviditelný´ výsledek, kterým je změna emocí na pracovišti, zlepšení komunikace, zvýšená hrdost na práci… Tedy neviditelná ruka umění působí tak, že je to nakonec stejně vidět,
vysvětluje Monika Bechná, manažerka pro programové projekty Plzně 2015, která má intervence (pod hlavičkou KREKR: Kreativitou k rozvoji) na starosti. Letos uvádí v život pilotní projekt, který odstartoval workshopem vedeným Piou Areblad a Ninou Kjällquist z TILLTu. Pilotní projekt pokračuje prvními spolupracemi umělců a podniků. Příští a přespříští rok bude na pilot navazovat celkem osm intervencí a vše vyvrcholí v říjnu 2015 festivalem, na kterém se představí a zviditelní všechny firmy, které budou s umělci spolupracovat. Firmy zatím nejsou vybrané a zájemci tak mají otevřenou možnost se do projektu zapojit.
Čtěte také:
- 3 věci, kterými Tomáš Baťa inspiruje podnikatele do dnešních dnů
- Péče o seniory, lukrativní byznys budoucnosti
- Kdyby se Shakespeare nestal podnikatelem, nikdy by nebyl slavným spisovatelem
Prvním odvážlivcem, který se rozhodl v Česku novou zkušenost podstoupit, je plzeňská pobočka jazykové školy Polyglot. Někdo musí být první,
směje se Jana Havlíčková z Polyglotu. Očekáváme, že projekt naučí lidi myslet trochu jinak, dívat se na svoji práci jinak a pomůže nám stmelit kolektiv. A možná vznikne i nějaké zajímavé výstupní dílo v podobě divadelního vystoupení nebo něčeho obdobného,
otevírá téma firemních očekávání. Proto, aby dostala spolupráce s umělcem v Polyglotu zelenou, musela přesvědčit majitele společnosti, který na projekt pohlíží trochu skepticky. Ale povolil ho. Hlavním argumentem bylo stmelení kolektivu a práce s lektory na jejich rozvoji, což je v souladu s filosofií firmy. Také doufá, že to přinese zviditelnění naší školy v Plzni a v regionu obecně,
dodává Jana Havlíčková.
Most mezi uměním a firemní sférou
Na intervenci v Polyglotu se chystá umělkyně – divadelnice Blanka Josephová Luňáková a produkčně akci zaštiťuje Martin Sedláček. Baví mě nové výzvy, nevyšlapané cesty, nechodit najisto, ale riskovat,
říká ke své motivace zúčastnit se projektu Blanka Josephová Luňáková. Projekt spočívá v tom, že tvůrce dochází do firmy, poznává zaměstnance, a to, jakým způsobem s nimi bude pracovat, ušije na míru. Podle zájmu, potřeby, možností, vybavenosti účastníků. V interakci, v dialogu, aby se tvorba rodila z hravosti, k radosti všech,
tvrdí umělkyně, která předpokládá, že v projektu zúročí i své letité lektorské zkušenosti.
Martin Sedláček se svěřuje: Do projektu jdu v naději, že začneme budovat smysluplný a užitečný most mezi uměním a firemní sférou.
Jeho domovská společnost IMPRoPACT se zaměřuje na integraci technik divadelní práce do oblasti rozvoje lidských zdrojů, takže má s prací ve firmách několikaleté zkušenosti. Roli intervenujícího umělce přirovnává k roli auditora, který ale firmu vnímá a zkoumá smysly.
Pomůžeme vám zviditelnit se
A na co při vysvětlování benefitů uměleckých intervencí podle Moniky Bechné domácí firmy slyší? Zatím hraji na kartu společenské odpovědnosti a mediálního obrazu firmy. Někteří osvícení podnikatelé pochopitelně přemýšlejí, jak investovat do zaměstnanců, ale myslím, že stále vítězí argument ´pomůžeme vám zviditelnit se´. Docela to chápu, protože je celkem těžké představit si podnikatele, kterému řeknu ´nabízím vám umělce, zlepší loajalitu vašich lidí, jejich komunikaci a hrdost na práci´ a on řekne ´bezvadné, beru to, kolik to bude stát?´ Takhle to nefunguje. Prodej hodnot není jednoduchý.
Ve firmách se setkává se skepsí, což ale podle ní není české specifikum. Podobné postoje mají firmy i jinde v Evropě – je zkrátka třeba je přesvědčit a argumentovat. Všude je to stejné a teď navíc není ani ideální doba na přidané hodnoty; ve firmách se šetří, propouští se. Veškerou podporu umělců a produkčních a jejich školení proto platíme z našeho rozpočtu. Firma platí jen za skutečně odvedenou činnost,
dodává praktickou informaci.
ČLÁNKY DO MAILU