Odpůrci zákazu kouření ve veřejných prostorách dostaly do rukou nový nástroj, který mohou použít k lobby za to, aby v České republice zůstaly hospody kuřácké. Britský Institute of Economic Affairs dnes zveřejnil výsledky rozsáhlé studie Closing Time, která říká, že od roku 2006, kdy britské království zakázalo v restauracích kouření, bylo uzavřeno zhruba 10 000 podniků. I když pravidelně kouří pouze 20% Britů, kuřáci jsou pro provoz všech možných typů hospod, barů a restaurací velice zásadní. Podle autora studie Christophera Snowdona totiž existuje nepoměrně větší pravděpodobnost, že kuřáci do těchto podniků vyrazí častěji než nekuřáci. Po zavedení zákazu kouření se proto podíl kouřících návštěvníků za pouhé dva roky snížil z 54 na méně než 40 %. Velká Británie má jeden z nejpřísnějších zákazů kouření. Podle průzkumu by jí pomohlo, kdyby bylo možné kouřit alespoň v jedné odvětrávané místnosti podniku.
Psali jsme: Chystá se plošný zákaz kouření v restauracích a barech. Možná už od roku 2015
Plány na úplný zákaz kouření se nelíbí ani u nás a dlouhodobě je kritizuje například Asociace hotelů a restaurací ČR. Naše asociace není zastáncem kouření v restauracích, ale je zásadně proti zásahům státu do svobodné volby provozovatele a zákazníka, zda se rozhodne preferovat restauraci kuřáckou nebo nekuřáckou. To by mělo být regulováno pouze trendy trhu. Není možné, aby podnikatelé každé tři roky přicházeli o své investice jen díky dalším legislativním změnám,
uvedl už dříve prezident asociace Václav Stárek. K podobnému opatření není podle názoru řady hospodských žádný racionální důvod a zákaz kouření se stal čistě politickým tématem. Přijetí zákona by české restauratéry poškodilo a jako ve Velké Británii zřejmě způsobilo další krachy restaurací a barů. Více o názorech hospodských čtěte v článku Zákaz kouření proti svobodě podnikání.
Zánik hospod ale není možné svalovat jen na tabákovou prohibici. Britská zpráva zároveň přiznává, že restaurační podniky zažívají odliv zákazníků také kvůli vyšší dani z alkoholu. V roce 2011 bylo DPH z něj zvýšeno na 20 % a v kombinaci s klesající reálnou mzdou v době recese je pití mnohem méně cenově dostupné. Britové se proto stále častěji uchylují k pití doma, které je levnější. Na spotřebu alkoholu to má ale i tak negativní dopad. Lidem z ostrovního království ubývá spolu s nižší konzumací i chuť na alkohol. V letech 2003 až 201 klesla konzumace piva u osob starších 15 let o celou třetinu. Celkově pak konzumace alkoholu za poslední desetiletí klesla o18 %. I v tomto případě studie nejen popisuje stávající stav, ale také nabízí řešení. Tím by bylo snížit daň z alkoholu na polovinu a navíc také zavést nižší sazbu DPH na potraviny prodávané v hospodách a restauracích, jak je tomu v mnoha evropských zemích.