Dva důležité zákony přináší pro zaměstnavatele významné změny. Jedná se o zákoník práce a zákon o zaměstnanosti. Oba již prošly legislativním procesem a mají své místo ve Sbírce zákonů. O novele zákona o zaměstnanosti, která přinesla změny jak zaměstnancům, tak statutárům obchodních korporací a družstev, již server Podnikatel.cz informoval. Je čas na připomenutí nastávajících změn zákoníku práce.
Více o změnách zákona o zaměstnanosti zde:
Upravuje se pobírání podpory, přibude nová náhradní doba
Jste členem obchodní společnosti? Podporu v nezaměstnanosti už nedostanete
Úprava terminologie
Zákoník práce se v několika ustanoveních mění.
Novela zákoníku práce byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 205/2015. Účinnost změn nastane počátkem druhého měsíce po jejím vyhlášení, tj. od 1. října 2015. Novelizovaným právním předpisem se jako reakce na novou terminologii nového občanského zákoníku a některé další zákony upravují určitá „pozapomenutá“ slovní spojení. Například ustanovení § 33 zákoníku práce dosud odkazovalo při uzavření pracovního poměru na stanovy sdružení občanů podle zákona o sdružování zákonů. Sdružování občanů je od roku 2014 ošetřeno novým občanským zákoníkem, proto musí i zákoník práce odkazovat na stanovy spolku podle občanského zákoníku. Stejně tak bylo nutné v ustanovení § 67 odst. 2, 103 odst. 1 písm. d) a e) a § 106 odst. 4 písm. d) zákoníku práce nahradit slovní spojení „zařízení závodní péče“ za „poskytovatele pracovnělékařských služeb“ nebo pojem „preventivní prohlídka“ za „pracovnělékařská prohlídka“. Obdobně se v odstavci 1 ustanovení § 224 zákoníku práce slova „závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařské služby“.
Ukončování dohod o provedení práce
Další velmi významnou a dlouho očekávanou změnou je možnost jednostranného ukončení dohody o provedení práce, obdobně, jako je tomu v současné době u dohody o pracovní činnosti, protože charakter obou dohod je podobný. Dosud nebyla tato možnost jednostranného zrušení dohody o provedení práce zákoníkem práce upravena. Zákonodárci předpokládali její ukončení uplynutím sjednané doby či splněním určitého úkolu. V reálu je ale dohoda o provedení práce často uzavírána na delší časové období, kupříkladu na dobu jednoho roku, nebo i na neurčito. Z toho důvodu je možnost jednostranného ukončení dohody velmi potřebná. Čtěte více: Dohoda o provedení práce 2013, rizika sjednání na neurčito
Zaměstnavatelé se možným komplikacím vyhnuli poměrně snadno, a to předchozí dohodou se zaměstnancem (ideálně přímo v dohodě o provedení práce). Na základě takové dohody bylo možné jednostranně za předem sjednaných podmínek dohodu jednostranně ukončit. Toto již nebude nutné, protože se upravilo stávající ustanovení § 76 odst. 5 zákoníku práce, které je v podstatě přeneseno do společných ustanovení o obou dohodách konaných mimo pracovní poměr § 77 odst. 4 zákoníku práce. Nové znění tohoto ustanovení:
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
- a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
- b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
- c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Závazné krácení stravného
Novelou zákona od roku 2012 došlo k úpravám v oblasti zahraničního stravného. Bohužel zde došlo k jedné nejasnosti vyvolávající spory v oblasti krácení stravného. Ustanovení § 180 zákoníku práce, týkající se kapesného, se uvedeným zákonem věcně nezměnilo, avšak mělo se změnit legislativně technicky v souvislosti s novelizací ustanovení § 179, do kterého byly doplněny odstavce 3 a 4, upravující závazné krácení zahraničního stravného (popisuje důvodová zpráva k novele zákoníku práce). Proto se nyní doplňuje odkaz pouze na § 179 odstavce 1 a 2. V praxi se tak nyní sice již postupovalo, ale od září bude nesporné, že se kapesné poskytuje zásadně před krácením stravného. Podrobnější vysvětlení v článku: Zahraniční stravné v příkladech.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
Od roku 2007 byl pro oblast odškodňování pracovních úraz a nemocí z povolání připraven speciální zákon, a to zákon o úrazovém pojištění. Jeho účinnost byla již několikrát odložena a nyní již byla prakticky nepoužitelná. Účinnosti tedy opět nenabude. Dosud bylo odškodňování upraveno přechodnými opatřeními zákoníku práce. Součástí zákoníku práce zůstává problematika i po novele, ovšem ne na přechodnou dobu, ale jako integrální součást pracovněprávní úpravy zákoníku práce (jednodušeji řečeno přesouvá se do vlastního obsahu).
V zákoníku práce se tedy kompletně upravuje problematika odpovědnosti za škodu, odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jedná se o nově upravené paragrafy 248 až 275 zákoníku práce, kde jsou přenesena dosavadní přechodná ustanovení jen s drobnými úpravami. Například se zde reagovalo na některé změny souvisejících předpisů a napravili se některé nepřesnosti v pojmosloví jako reakce na nový občanský zákoník účinný od ledna roku 2014. Současně se novým nařízením vlády stanoví postupy pro výpočet a určení bolestného a ztížení společenského uplatnění.
Kontrola odborů
Odborové organizace mohou vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. K posílení prevence v této oblasti na pracovištích zaměstnavatelů prováděním řádné a včasné kontrolní činnosti odborovými organizacemi by mohla přispět možnost využít prostředky hrazené státem v souladu s § 322 odst. 2 zákoníku práce. Ty lze použít rovněž k průběžnému prohlubování kvalifikace svazových instruktorů bezpečnosti práce, kteří tyto kontroly provádějí.
