„Vdovský nebo vdovecký důchod vzniká automaticky a je na pořád,“ patří mezi příklady mýtů, které mezi lidmi panují ohledně vdovských penzí. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto připravila přehled nejčastějších omylů.
1. Vdovský nebo vdovecký důchod se přiznává automaticky
O vdovský či vdovecký důchod je nutné požádat. Žádost sepíše s pozůstalým manželem či manželkou okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa jeho či jejího trvalého bydliště.
K žádosti je potřeba předložit především doklad totožnosti žadatele a úmrtní list zesnulé osoby, případně i oddací list, nemůže-li si splnění podmínky trvání manželství ke dni úmrtí ověřit OSSZ sama. Pokud zemřelá osoba dosud nepobírala vlastní důchod, předkládají se ještě doklady týkající se zesnulé/ho, které se přikládají k žádosti o starobní nebo invalidní důchod, např. doklad o studiu, vojenské službě rodné listy dětí, evidenční list od posledního zaměstnavatele aj.
2. Získání potřebné doby pojištění se u pozůstalostních důchodů nevyžaduje
Ne vždy. Platí to jen v případě, kdy manžel/ka zemřel/a následkem pracovního úrazu. Zákon o důchodovém pojištění stanoví, že vdova nebo vdovec mají nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, který/která pobíral/a starobní či invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo (pokud nebyl/a příjemcem důchodu) splnil/a ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní či starobní důchod.
Pokud tedy zemřelá osoba byla například dlouhodobě nezaměstnaná a neměla splněnou potřebnou dobu pojištění, nárok na vdovský důchod nebude přiznán
3. Manželé museli mít společné bydliště
Společné bydliště manželů není podmínkou pro přiznání vdovského či vdoveckého důchodu. Podstatné je trvání manželství k datu úmrtí manžela či manželky.
4. Vdovský či vdovecký důchod náleží natrvalo
Vdovský nebo vdovecký důchod náleží standardně po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky. Po uplynutí doby jednoho roku náleží tento důchod jen v přesně vymezených případech.
5. I družce či druhovi může být přiznán vdovský či vdovecký důchod
Vdovský důchod náleží pouze sezdaným manželům. Po druhovi nebo družce vdovský nebo vdovecký důchod nenáleží, a to ani v případě jejich dlouhodobého soužití a společné výchovy dětí. Nenáleží ani po rozvedeném manželovi nebo rozvedené manželce či příteli/přítelkyni. Vdovský či vdovecký důchod nenáleží ani po registrovaném partnerovi nebo partnerce.
Psali jsme také: O kolik se vám zvýší důchod, pokud nyní berete 13 tisíc? A když 16 nebo 19 tisíc?
6. Když nárok na pozůstalostní důchod zanikne, už nikdy nemůže dojít k jeho obnově
K obnovení vdovského či vdoveckého důchodu může dojít, pokud splnění některé ze zákonných podmínek nastane do dvou let po předchozím zániku nároku na vdovský či vdovecký důchod. Opět je však nutné podat žádost.
Příklad
Žena ve věku 40 let ovdoví, pobírá vdovský důchod jeden rok a pro další trvání nároku nesplňuje žádnou z podmínek. Za rok a půl poté, co jí byla výplata vdovského důchodu ukončena, začne pečovat o svého otce, který byl uznán závislým na pomoci druhé osoby ve III. stupni závislosti. Protože tím splnila ve dvouleté lhůtě jednu ze stanovených podmínek, nárok na vdovský důchod jí bude na základě žádosti obnoven a bude náležet po dobu, po kterou bude trvat péče o otce.
7. Po novém sňatku ještě vdovský či vdovecký důchod několik měsíců náleží
Pokud pobíráte vdovský či vdovecký důchod a uzavřete nový sňatek, nárok na důchod zanikne. Tuto skutečnost jsou vdova či vdovec povinni do 8 dnů nahlásit ČSSZ, a to osobně nebo písemně. Pokud osoba po uzavření nového sňatku znovu ovdoví, může vzniknout nárok na vdovský důchod po druhém manželovi či manželce.
8. Ten, komu je vyplácen vdovský či vdovecký důchod, smí pracovat jen na částečný úvazek
Pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu není nijak vázáno na výdělečnou činnost vdovy nebo vdovce nebo na výši jejich příjmu.
9. Vdovský či vdovecký důchod náleží, pokud manželství trvalo určitou dobu
Žádná podmínka trvání manželství není stanovena.
10. Osoba, která již pobírá vlastní starobní důchod a ovdoví, bere pak důchody dva
Pokud člověk v době, kdy ovdoví, již pobírá vlastní starobní nebo invalidní důchod, dojde k tzv. souběhu důchodů. V těchto případech náleží vyšší důchod v plné výši a z nižšího důchodu polovina procentní výměry. Neplatí ovšem, že pozůstalé manželce nebo manželovi bude vyplácen důchod ve stejné výši, jako pobírala zesnulá osoba.
Postupuje se tak, že se porovná výše starobního nebo invalidního důchodu, který vdova/vdovec pobírá, a již vyměřený vdovský nebo vdovecký důchod (tedy 50 % procentní výměry důchodu zemřelého), a nižší procentní výměra z obou důchodů se zkrátí na jednu polovinu, vyšší zůstává celá. Základní výměra náleží pouze jednou.
Příklad
Žena pobírá starobní důchod 13 550 Kč, přičemž 10 000 Kč je procentní výměra a 3550 Kč základní výměra. Manžel, který pobíral starobní důchod ve výši 15 600 Kč (12 050 Kč + 3550 Kč), zemřel.
Po úmrtí manžela, starobního důchodce, má pozůstalá manželka nárok na vdovský důchod. Základní výměra náleží vždy pouze jednou. Protože dojde k souběhu dvou důchodů (žena bude současně pobírat svůj starobní důchod a po manželovi důchod vdovský), není možné pobírat oba v plné výši a je třeba je upravit.
Procentní výměra jejího starobního důchodu činí 10 000 Kč, procentní výměra vdovského důchodu pak 6025 Kč (50 % z procentní výměry starobního důchodu zemřelého manžela 12 050 Kč).
Vyšší procentní výměra důchodu bude náležet v plné výši a z nižší procentní výměry polovina. Procentní výměra vdovského důchodu se tedy pro souběh s vyšší procentní výměrou starobního důchodu krátí na polovinu, tj. po zaokrouhlení na částku 3013 Kč.
Žena tak bude pobírat celkem 16 563 Kč (10 000 Kč procentní výměry svého starobního důchodu + 3013 Kč procentní výměry vdovského důchodu + 3550 Kč základní výměry).
ČLÁNKY DO MAILU