S angličtinou mají problém jak řádoví zaměstnanci, tak také ti na manažerských pozicích. Ti se přitom často účastní mezinárodních jednání. Obecně je neznalost jazyků konkurenční nevýhodou.
Jak píše CFOworld.cz, průzkum Českého statistického úřadu z roku 2022 ukázal, že znalost cizího jazyka deklaruje 78 % dospělých Čechů. Třetina přitom ovládá dva nebo více cizích jazyků. A ačkoli každý druhý Čech odpověděl, že je schopen domluvit se anglicky, problémem zůstává jazyková úroveň. Velmi často je totiž pouze základní, což ale k plynulé konverzaci v cizí řeči nestačí.
Nedostatečná dovednost je pak limitující především v zaměstnání. Situace už se zlepšuje ve velkých městech, jako je Praha a Brno, a velkých firmách, které jsou zvyklé komunikovat na mezinárodní úrovni. Není ale výjimkou, že i tam učíme zaměstnance na manažerských pozicích angličtinu na úrovni B1. A ta je pro byznysová jednání nedostačující,
popisuje Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua centrum.
Z nedávného aktuálního výzkumu Lingua centra vyplývá, že pouze 22 procent tuzemských manažerů disponuje angličtinou na výborné úrovni. Až 40 procent manažerů se domluví jen základně.
Schopnost plynně komunikovat s obchodními partnery a zahraničními zaměstnanci je přitom v obchodním prostředí zcela zásadní. Situaci ještě přiostřují moderní technologie, díky kterým se obchodní schůzky odehrávají v online prostoru a živě. Manažeři jsou tak nuceni častěji hovořit v cizích jazycích a zároveň pohotově reagovat.
Pokud je jazyková vybavenost manažerů nedostatečná, může snižovat konkurenceschopnost a brzdit rozvoj firem na globálním trhu. Češi si někdy myslí, že když se domluví takzvaně rukama nohama, nebude to mít na byznys vliv. Ale spousta národností obchoduje na základě budování vztahů, které si bez znalosti společného jazyka vytvoří jen těžko,
vysvětluje Simona Škurková.
Ještě horší znalosti angličtiny vykazují v České republice řadoví zaměstnanci. Na výborné úrovni se anglicky dohovoří pouze 6 % z nich, což je v evropském srovnání alarmující číslo. Česko se tak propadlo na poslední příčku za státy s výrazně nižší životní úrovní, jako je Bulharsko, Chorvatsko nebo Rumunsko.
Vysvětlení se podle Simony Škurkové hledá těžko. Jedním z důvodů může být limitovaná nabídka kvalitních pracovních příležitostí, která nutí řadu obyvatel těchto zemí hledat si zaměstnání v cizině. V takovém momentě je nutnost ovládat některý z cizích jazyků výrazným hnacím motorem,
uvedla odbornice na jazykové vzdělávání.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zmapovala v roce 2021 poptávku po jazykových dovednostech napříč volnými pracovními místy v zemích Evropské unie. Ze zjištění vyplynulo, že 22 % nabízených pozic vyžadovalo znalost angličtiny. Ta byla zároveň i 6. nejčastěji požadovanou dovedností. Druhým nejčastěji uváděným jazykem byla němčina následovaná španělštinou a mandarínskou čínštinou. (CFOworld.cz)
ČLÁNKY DO MAILU