Zastropování cen energií je v současné době nutností. Není to však cesta k tomu, aby na energetických trzích docházelo k cenové koordinaci a dalším nekalým praktikám. Upozorňuje na to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Ten společně s upozorněním také informuje, že se o to víc zaměří na vývoj na energetických trzích a bude připraven tvrdě zasáhnout proti případným narušením, omezením či vyloučením soutěže na těchto trzích.
Cenový strop neznamená, že by obchodníci s energiemi jakkoliv mohli koordinovaně slaďovat své ceny, a nemá nijak usnadňovat či nabádat subjekty k cenovým dohodám ani jiným protisoutěžním praktikám,
uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Cenové stropy energií mají přinést úlevu
Zavedení cenových stropů na cenu elektřiny a plynu se týká domácností a podnikajících fyzických osob. Cílem opatření je snížit dopad vysokých cen
energií pro uvedené subjekty a omezit tím negativní dopad vývoje tržních podmínek na energetických trzích.
Jak přiznává Petr Mlsna, z pohledu hospodářské soutěže je sice stanovení cenových stropů považováno za značný zásah do standardního fungování trhu, neboť omezuje svobodnou cenotvorbu a tím narušuje působení tržního mechanismu, nicméně v mnoha případech, stejně jako v tomto, je naprosto opodstatněné.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však zdůrazňuje, že cenovými stropy je stanovena cena maximální, nikoliv jediná možná. Dodavatelé elektřiny a plynu proto mají a budou moci i přes toto opatření zcela svobodně soutěžit a nepochybně stanovit i cenu nižší než stanovený cenový strop.
Bojuje vláda proti energetické krizi dostatečně?
Obchodníci s energiemi musí dál vzájemně soutěžit
Přestože dochází na energetických trzích k bezprecedentnímu a dynamickému vývoji, je třeba připomenout, že i na nich je nadále nezbytné dodržovat pravidla hospodářské soutěže a nenarušovat ji zakázaným způsobem. Zastropování cen není bianco šekem pro cenovou koordinaci mezi subjekty na trhu, nebo dokonce výzvou k cenovým dohodám a dalším protisoutěžním praktikám. Není možné, aby omezením vzájemného konkurenčního tlaku soutěžitelé přenášeli své zvýšené náklady na konečné spotřebitele, resp. stát a daňové poplatníky,
uzavírá Mlsna.