Chaos a improvizace. Ministerstvo zdravotnictví selhalo i při IT řešení pandemie, říká NKÚ

Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Ministerstvo zdravotnictví ignorovalo, že hygienické stanice nejsou z hlediska ICT podpory připravené na zvládání epidemických situací, přestože o problémech vědělo minimálně od poloviny roku 2017. Po vypuknutí pandemie pak nastal doslova chaos, uvádí na základě kontroly Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). 

Chaos a improvizace, zhodnotil NKÚ

NKÚ se v rámci kontroly podíval na to, jak stát vynakládal peníze na informační podporu protiepidemických činností v letech 2017 až 2021, kdy vládl Babišův kabinet. Kontroloři se zaměřili na postup resortu zdravotnictví při zajištění IT technologií a řešení sloužících ke zvládání epidemií nakažlivých onemocnění. Jednalo se například o nákupy IT techniky, softwaru, služeb, o budování konkrétních IT systémů a podobně. Za informační podporu Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZd) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vynaložily v kontrolovaných letech celkem 495 milionů korun, upřesnil NKÚ v tiskové zprávě.

Kontrola ukázala, že protiepidemickou informační podporu ministerstvo zdravotnictví nepřipravilo, případně nevyužilo, což se výrazně promítlo do toho, jak resort zvládal řídit epidemii onemocnění covid. Po jejím vyhlášení provázel řízení podle NKÚ chaos a budování nové IT infrastruktury pak vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů.

Ministerstvo zdravotnictví v reakci pro ČTK uvedlo, že závěry NKÚ respektuje a provádí nápravná opatření.

Ministerstvo o problémech vědělo, ale nic nedělalo

Minimálně už od poloviny roku 2017 přitom ministerstvo zdravotnictví vědělo, že Krajské hygienické stanice (KHS) nebyly z hlediska ICT podpory připravené na zvládání epidemických situací. Až do druhé poloviny roku 2020 jim chybělo přes 900 pracovních stanic a notebooků. Neexistoval rovněž systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci – jeden ze základů úspěšného řízení a monitorování epidemie. Tím měl být Integrovaný systém uživatelů pro KHS. Ten měl být původně dokončen v roce 2019, ale termín ministerstvo třikrát oddálilo. Jednotná resortní komunikační platforma tak při vyhlášení pandemie připravená nebyla, upozornil NKÚ.

Po vyhlášení epidemie se pak ministerstvo neřídilo podle platného Pandemického plánu ČR, ale místo toho vytvořilo nové orgány, které boj s pandemií řídily. Nebyly však jasně nastaveny jejich odpovědnosti a kompetence a často se ve své činnosti duplikovaly. Například nově vzniklý centrální řídicí tým duplikoval činnost již existující Ústřední epidemiologické komise.

Nepřipravenost ministerstva musela kompenzovat armáda

Ministerstvo zdravotnictví nevyužilo ani IT systém, s nímž Pandemický plán ČR počítal – Informační systém Pandemie, a naopak se pustilo do tvorby nových informačních systémů. Jejich vznik však prakticky neřídilo, což se odrazilo na způsobu jejich rozvoje.

Systém služeb Chytrá karanténa, který se stal novou informační podporou pro zvládání epidemie a za který resort vynaložil 387 milionů korun, byl v průběhu svého budování zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje. V praxi se pak ukázalo, že s rostoucím počtem nakažených se nedařilo trasovat kontakty pozitivně testovaných osob. V některých obdobích klesla úspěšnost trasování pod 50 procent, v krajních případech i k přibližně 20 procentům. Nepřipravenost ministerstva a nedostatečné řízení kompenzovalo do určité míry pracovní nasazení Armády ČR, která mj. vyvinula aplikaci pro shromažďování dat o covidu, ale i zaměstnanců ÚZIS a Národní agentury pro komunikační a informační technologie, podotkl NKÚ.

Podle NKÚ chyběla i kontrola výdajů

NKÚ dále zkritizoval, jak ministerstvo využívalo, respektive nevyužívalo, jednotlivé části chytré karantény. Fiaskem například byla aplikace eRouška, o kterou byl u veřejnosti nízký zájem. Celkově byla stažena v 1,6 milionu případů, přičemž aktivních aplikací bylo k září 2021 pouze půl milionu. Od října 2020 do června 2021 bylo zaznamenáno i 1,6 milionu případů nákazy covidem, ale pouze 5 % případů nahlásilo svou pozitivitu pomocí této aplikace. S daty získanými z aplikace eRouška ve výsledku MZd nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun, dodal NKÚ.

NKÚ upozornil, že ministerstvo nesledovalo a nevyhodnocovalo výdaje určené na informační podporu. Například o úhradu hovorů call center, kde se v kontrolovaném období průměrné náklady na jeden odchozí hovor pohybovaly v rozmezí od 66 do 435 Kč, se ministerstvo nijak nezajímalo. Výdaje na službu provozování call center přitom představovaly nejvýznamnější část fakturovaných nákladů v rámci systému služeb Chytrá karanténa – jednalo se o 40 % z celkových 387 milionů korun.

Nově vytvořené systémy nejsou zapracovány do Pandemického plánu ČR

Nově vytvořenou informační podporu navíc ministerstvo nezapracovalo do Pandemického plánu ČR ani do informační koncepce MZd. Podle NKÚ tak existuje reálná možnost, že navzdory vynaloženým penězům nebude systém služeb Chytrá karanténa využíván při případných budoucích epidemiích. Teď se musíme zaměřit na to, aby vynaložené peníze nepřišly vniveč a aby se s vytvořenou infrastrukturou dál pracovalo. Bylo by velkou chybou, kdyby se stát za čas dostal do podobné situace jako teď a my bychom zjistili, že věci opět nejsou připravené a jsme znovu na začátku, uzavřel prezident NKÚ Miloslav Kala.