Čím vším si můžete v daňovém přiznání za rok 2023 snížit základ daně?

Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Daně si lze snížit nejen slevami na dani, ale také nezdanitelnými částmi daně. Jen nezapomeňte, že zatímco slevy snižují přímo daň, nezdanitelné části daňový základ. V přiznání za rok 2023 můžete uplatnit následující nezdanitelné části.

Přehled nezdanitelných částek

Nezdanitelné části daně upravuje § 15 zákona o daních z příjmů:

• bezúplatná plnění (dříve označované jako dary),
• úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
• pojistné na penzijní připojištění,
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• členské odborové příspěvky,
• příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.

Způsob prokazování podrobně popisuje ustanovení § 38k a 38l zákona o daních z příjmů.

Bezúplatná plnění

Bezúplatné plnění (dar) může mít charakter finanční částky, nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo službu je nutné ocenit. Pokud hodnota daru není známa, určí se cenou zjištěnou v souladu se zákonem o oceňování majetku. U darů fyzických osob uplatněných jako nezdanitelná část základu daně musí jejich úhrnná hodnota činit alespoň 1000 korun nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Postačí splnit jednu ze dvou uvedených podmínek. Může se jednat kupříkladu o deset darů v hodnotě 100 korun (podmínka minimální částky 1000 korun) nebo dar, jehož hodnota činí alespoň 2 % základu daně. Zákon však kromě minimální výše darů stanovuje i maximální hranici, a to 15 % základu daně. Pro zdaňovací období 2023 nicméně stále platila výjimka a maximální hranice činila 30 % základu daně.

Za dar zákon považuje i bezpříspěvkové dárcovství krve a odběr složek krve provedený v jednom dni. Složkami krve se rozumí plazma nebo krevní destičky. Hodnota jednoho odběru je oceněna na 3000 Kč. Dále je možné snížit základ daně při darování orgánu žijícím dárcem nebo darování krvetvorných buněk (kostní dřeně nebo kmenových buněk). Pro daňové účely se hodnota takového daru ocení částkou 20 000 korun. Prokáže se potvrzením transplantačního centra, registru dárců kostní dřeně nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb.

Stále navíc platí, že je možné daňově uplatnit dary poskytnuté v roce 2023 nejen českým pořadatelům sbírek, ale i přímo Ukrajině (např. prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví), jejím územně-správním celkům a právnickým nebo fyzickým osobám, jejichž sídlo nebo bydliště se nachází na území státu Ukrajina, pokud byly splněny podmínky příjemce a účelu, za který lze od základu daně odečítat bezúplatná plnění.

Úroky z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření

Nadále lze snížit základ daně o zaplacené úroky z úvěru stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování bytových potřeb. Co je bytovou potřebou, podrobně popisuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V některých případech musí jít výhradně o bytovou potřebu vlastní, jindy se může jednat o trvalé bydlení druhého z manželů, potomků nebo prarodičů. Podrobněji v ustanovení § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

Jestliže je účastníků úvěrové smlouvy více, uplatní úroky buď jeden z nich, anebo každý z nich, a to rovným dílem. Maximálně lze odečíst úroky v úhrnu 150 000 Kč ročně poplatníky téže domácnosti. Dříve se jednalo o limit 300 000 Kč. Nový snížený limit nicméně platí pro bytovou potřebu obstaranou po 1. lednu 2021. U bytové potřeby obstarané před 1. lednem 2021 se nic nemění a zůstává limit 300 000 Kč. V případě „nového“ a „starého“ úvěru je třeba nejprve posoudit nový úvěr do sníženého limitu, a poté staré úvěry do celkového limitu 300 000 Kč.

Penzijní pojištění

Poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření či penzijním připojištění se státním příspěvkem (starší systém – transformovaný fond), si mohou odečíst zaplacené pojistné. Maximální výše odpočtu činí 24 000 Kč. Zaplacené měsíční příspěvky na penzijní připojištění (nebo doplňkové penzijní spoření) se státním příspěvkem je nutné vždy snížit o 1000 korun (částka, ze které se počítá maximální měsíční státní podpora). Zjednodušeně řešeno, daňově jsou uplatnitelné příspěvky poplatníka převyšující 1000 Kč měsíčně. Jsou akceptovány i mimořádné vklady (jsou daňově výhodné), avšak musí být v tomto smyslu upravena smlouva. V opačném případě budou mimořádné vklady považovány za přeplatek do dalšího období.

Potvrzení pro daňové účely zasílané penzijní společností musí obsahovat celkovou částku, kterou je možné v ročním zúčtování daní nebo v daňovém přiznání uplatnit. Dále je možné uplatnit pojistné na základě smlouvy s institucí penzijního pojištění nebo jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Poplatník ale dle ustanovení § 15 odst. 5 b zákona o daních z příjmů musí splnit dvě podmínky. Výplata plnění z penzijního pojištění je možná až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období (opět ale maximálně 24 000 korun ročně).

Soukromé životní pojištění

Daňoví poplatníci mohou rovněž snížit základ daně o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění. Stejně jako v případě penzijního připojištění platí maximální hranice odečtu 24 000 korun. Akceptovatelné jsou pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

• plnění sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy,
• plnění nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let,
• u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč,
• podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
• pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Pokud poplatník výše uvedené podmínky nedodrží a nechá si plnění vyplatit dříve, podává daňové přiznání a do § 10 zákona o daních z příjmů uvede částky, o které si v předchozích letech snižoval základ daně. Výjimkou jsou smlouvy, u nichž nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota je převedena na novou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky. I zde je zavedena maximální desetiletá lhůta na dodanění. Dříve uplatněné nezdanitelné části se dodaňovat nebudou.

Odborové příspěvky

Základ daně zaměstnanců snižují rovněž zaplacené členské příspěvky odborové organizaci. Tímto způsobem si mohou odečíst částku až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3000 korun za zdaňovací období. Nárok se musí uplatnit potvrzením odborové organizace. Vždy se jedná o příspěvky v období od ledna do prosince skutečně zaplacené, nikoli zúčtované ve mzdě zaměstnance. Za zdaňovací období roku 2023 půjde použít tento odpočet naposledy. 

Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání

Poslední nezdanitelnou částkou je příspěvek na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Základ daně lze snížit maximálně o 10 000 korun. Poplatníci se zdravotním postižením si mohou odečíst podle stupně zdravotního pojištění až 13 000 korun, a osoby s těžším zdravotním postižením dokonce až 15 000 korun. Podmínkou pro uplatnění této částky zůstává, aby úhrady za zkoušky nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako výdaj poplatníkem. Nejedná se však o studium na střední či vysoké škole. Jde o zkoušky v souladu se zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (složení nebo uznání dílčí kvalifikační zkoušky). Také tento odpočet lze uplatnit naposledy.

Přečtěte si také:

Nezdanitelné části základu daně v roce 2023 a změny pro rok 2024