Co se děje s neprodaným pečivem? Řetězce odhalily své praktiky

Autor: Depositphotos

K sortimentu, který se v obchodech často neprodá, patří kromě pečiva také mléčné výrobky nebo ovoce a zelenina. Co se tedy děje s neprodanými rohlíky?

Jak píše Vitalia.cz, výzkum provedený na nizozemské Wageningen University & Research ve spolupráci s tamními obchodníky, kteří představují 80 procent tamního trhu, ukazuje na to, že se drtivá většina (98,4 procenta) potravin v jejich řetězcích prodá. Potravinový odpad, který tam vzniká a který je minimální, tvoří po mléčných výrobcích a ovoci a zelenině právě pečivo. Podle Anny Strejcové, zakladatelky neziskové organizace Zachraň jídlo, by to v Česku mohlo být podobné.

Což pro server Vitalia.cz potvrdil i mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček. Čerstvé kategorie, mezi které patří pečivo, mléčné výrobky a také ovoce a zelenina, tvoří největší část neprodaných potravin. Ta se v Albertu dlouhodobě pohybuje kolem hranice pouhého 1 procenta. Záleží nám na tom, aby i tento objem potravin byl správně využit, především k lidské konzumaci. Což činí Albert několik způsoby. Nejlepším způsobem, jak předejít plýtvání pečiva, je proto správně zásobovat prodejny a co nejvíce pečiva prodat. Proto pečivo před zavírací dobou pro zákazníky zlevňují – balené pečivo o 30 procent a nebalené o půlku.

Pokud ho ani tak neprodají, darují ho potravinovým bankám, což všem obchodům s potravinami s prodejní plochou nad 400 m2 velí zákon už šestým rokem. Některé pečivo míří záchranným zvířecím stanicím a mysliveckým spolkům. Spolupráci a darování bankám neustále rozšiřujeme a poslední novinkou jsou takzvané večerní svozy, v rámci kterých jsme schopni darovat našim partnerským organizacím čerstvé potraviny ještě tentýž den, popisuje Jiří Mareček.

Řetězec Globus, který má stejně jako Albert vlastní pekárnu, je v tomto ohledu přece jen trochu dál. Globus totiž své neprodané pečivo dále zpracovává. Vyrábíme z nich vlastní strouhanku, v restauraci je pečivo také součástí nádivek v mase, mletých směsí, žemlovky, nebo ho zpracováváme jako krutony k polévkám, říká Aneta Turnovská, tisková mluvčí Globus.

Úplně jinak než ostatní řetězce na to jde Penny. Neprodané pečivo balí do výhodných balíčků Nesnězeno, v nichž je krom pečiva ovoce, zelenina, mléčné výrobky nebo uzeniny s blížícím se datem spotřeby. Za 79 korun získáte balíček v hodnotě minimálně dvakrát vyšší.

Nově Penny spustilo druhý úsporný projekt „Rohlík na strouhanku“. Ten se soustředí na zužitkování staršího pečiva. Rohlíky, které se neprodaly čerstvé, PENNY zabalí do pytlíku po 10 kusech a za 13,50 Kč, tedy za polovinu, je nabídne pro domácí přípravu strouhanky.

Rohlíky, které nabízíme v sáčcích na strouhanku, jsou z hygienických důvodů vždy pouze z předchozího dne. To znamená, že každý den večer po uzavření prodejny připraví zaměstnanci prodejny sáčky s rohlíky, které se budou nabízet následující den. Každý sáček je opatřený samolepkou, kde je dopsáno datum minimální trvanlivosti, vysvětluje Tomáš Kubík, mluvčí Penny. Případně nevyužité pečivo likvidují jako bioodpad, putuje do kompostáren nebo do bioplynových elektráren.

V Lidlu využívají systém denních objednávek založených na principu data trvanlivosti jednotlivých produktů. Sledují minimální dobu spotřeby a v dostatečném předstihu reagují snížením prodejní ceny. V návaznosti na odprodeje tak řídí optimální zásoby pro jednotlivé položky v prodejnách.

V minulém roce jsme navíc rozšířili projekt „S Lidlem šetříme jídlem“, původně zahrnující 3kg bedýnky/tašky s ovocem a zeleninou, a zařadili do něj další sortimentní skupiny, které si naši zákazníci mohou zakoupit s výraznou slevou. Ve speciálních slevových koutcích je možné mimo jiné nalézt také pečivo se slevou 70 %. Část neprodaného pečiva předáváme také do zoologických zahrad, uvádí tisková mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková. Ovoce, zelenina a pečivo, které už nesplňují nároky na kvalitu a čerstvost, se předávají k dalšímu využití do bioplynových stanic.

Kaufland se primárně snaží potravinovému odpadu předcházet, aby mu na konci dne zbylo v koších co nejméně pečiva. Průběžně ho během dne zlevňuje, dle predikce poptávky pečivo dopéká. Kromě spolupráce s potravinovými bankami a zoologickými zahradami neplánují žádné další využití neprodaného pečiva.

Skoro to vypadá, že do potravinových bank přichází neprodané pečivo jen z Kauflandu, ale není to tak. Vlastně ho tam chodí ohromné množství. Potravinové banky sváží tuny neprodejného zboží ze supermarketů. Za rok zachráníme na 13 200 tun zboží, říká za Federaci Potravinových bank Vendula Seifertová s tím, že přesné tonáže dle druhu zboží neevidují. I tak ale vědí, že pečiva je zhruba 40 procent z celkového objemu.

Jde o mix slaného, sladkého i plněného pečiva. Svážíme i pečivo k rozpeku, které přebíráme zamražené. Svážíme pečivo z volného prodeje i balené. Celkový objem zachráněného pečiva za poslední období klesl. Je patrné, že se nám daří společně s obchodními řetězci hledat cesty ke snižování plýtvání potravinami, sděluje Vendula Seifertová. (Vitalia.cz)

Přečtěte si také:

Nákup v mnoha taškách? Víme, jak se rozvozci potravin staví k udržitelnosti