Abyste měli nárok na starobní důchod v plné výši, musíte mít dostatečnou dobu pojištění a také dosáhnout důchodového věku. Čtěte souhrn České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), jak penzi ovlivňuje období, kdy jste byli nezaměstnaní.
Klíčové je, zda jste v evidenci Úřadu práce ČR
Každému se může stát, že byl část svého ekonomicky aktivního života nezaměstnaný. Tato skutečnost ovšem ovlivňuje budoucí nárok na důchod i jeho výši. Záleží hlavně na tom, jak dlouho nezaměstnanost v průběhu života trvala a zda byl člověk veden jako uchazeč o zaměstnání v evidenci pracovního úřadu.
Nezaměstnanost neevidovaná
Pokud někdo byl určitou dobu nezaměstnaný a nepřihlásil se do evidence Úřadu práce ČR, toto období se mu do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. Jestliže navíc takováto nezaměstnanost trvá dlouhodobě, nemusí nárok na starobní důchod vůbec vzniknout. A pokud přeci jen vznikne, doba neevidované nezaměstnanosti negativně ovlivní výši částky vyměřeného důchodu. Negativní dopady lze v takovém případě částečně eliminovat využitím tzv. dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k pojištění se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné podle trvalého bydliště.
Nezaměstnanost evidovaná
V případě, kdy se během nezaměstnaného období zaevidujete na pracovní úřad jako uchazeč o zaměstnání, je tato doba tzv. náhradní dobou pojištění. V zákonem stanoveném rozsahu se tak započítává pro nárok na důchod i jeho výši, i když za ni nebylo odvedeno pojistné.
Podle aktuální právní úpravy platí, že:
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. 1. 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení;
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;
- doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy;
- doba vedení v evidenci ÚP ČR, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod;
- pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze 1 rok;
- takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 %.
Uvedené neplatí v případě nároku na invalidní důchod.
Doba evidence na úřadu práce je pro výpočet důchodu dobou vyloučenou
Když jste zaevidováni na úřadu práce, může se stát, že doba evidence zasáhne do tzv. rozhodného období, tedy do období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu. V takovém případě jde o tzv. dobu vyloučenou, což znamená, že se doba evidence na pracovním úřadu nepočítá do rozhodného období a nesníží se vám tak průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností.
Příklad
Rozhodné období pro výpočet důchodu přiznaného v roce 2020 je 1986–2019, tj. 34 let. Pokud byl v tomto období občan celkem 2 roky evidován na Úřadu práce ČR, úhrn příjmů získaných za celé rozhodné období se rozpočítá na 32 let, nikoliv na 34, vyloučená doba tedy průměrný příjem nesníží.
ČLÁNKY DO MAILU