Daň z mimořádných zisků by měla být od ledna 2023 na tři roky

Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Resort financí představil parametry mimořádné daně z neočekávaných zisků. Platit má od 1. ledna 2023 po dobu 3 let pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.

Dočasná mimořádná daň, tzv. windfall tax, by měla fungovat jako 60% daňová přirážka, která bude aplikovaná na nadměrný zisk stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky (jde o roky 2018 – 2021) navýšeným o 20 %. Do státního rozpočtu by měla přinést cca 85 mld. Kč v roce 2023.

Tímto způsobem chce resort financí získat dodatečné příjmy do státního rozpočtu na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. Válka generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Jak bude vypadat výpočet daně? 

Nová daň se bude se bude dotýkat podniků v odvětvích, ve kterých dochází ke vzniku neočekávaných zisků, tedy výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V bankovním sektoru windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad 6 mld. Kč za předcházející rok, což je dle definice České národní banky hranice oddělující velké a střední či malé banky. V oblasti výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než 2 mld. Kč ročně, bude se na společnosti tohoto holdingu s činností v daných oblastech aplikovat windfall tax. 

Sazba windfall tax činí 60 % a dotčeným firmám se aplikuje jako daňová přirážka k 19% dani z příjmů právnických osob na jejich nadměrný zisk. Ten se bude počítat srovnáním základu daně v aktuálním roce s aritmetickým průměrem jeho historických základů daně za 4 předcházející zdaňovací období před šokem (tj. 2018–2021) navýšeným o 20% toleranční pásmo. 

Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023–2025, přičemž již příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy z windfall tax díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu již v příštím roce. 

Přečtěte si také:

České banky jsou proti dani z mimořádných zisků, která možná ani nebude

Nová daň nebude mít efekt

Jak jsem již dříve na serveru Podnikatel.cz informovali, banky nepovažují daň z mimořádných zisků za efektivní. Samy navrhují jiné řešení. Například podle České spořitelny má stát mnohem efektivnější nástroje, jak využít potenciálu silných českých bank. Mluvčí této finanční skupiny Filip Hrubý popsal, že už před třemi lety spolu s dalšími bankami jasně deklarovali závazek investovat miliardy do Národního rozvojového fondu, který by díky pákovému efektu mohly generovat další desítky miliard na strategické projekty typu nových dálnic, nemocnic nebo univerzitních kampusů. Řada takových fondů přitom funguje v mnoha evropských zemích. Bohužel stát, tedy příslušná ministerstva a agentury, nebyl schopný za více než tři roky předložit ani jediný návrh projektu, jenž by banky mohly financovat, podotýká. 

Tiskový mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša uvádí, že zavedení mimořádné daně je dle asociace nekoncepční a nešťastné řešení. Stát si z ní navíc slibuje zcela nereálné výnosy. Na straně státu je lepší mít silný a spolupracující bankovní sektor, dodává.