Deficit státního rozpočtu je nižší, než se plánovalo. Ekonomové optimismem šetří

Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Deficit hospodaření státního rozpočtu za rok 2024 je 271,4 miliardy korun. Meziročně tak klesl o 17,1 mld. Proti plánu je lepší o 10,6 mld. Kč.

Vláda tak potřetí naplánovaný schodek dodržela a tentokrát i snížila proti schválenému návrhu. Podle ní meziroční zlepšení schodku odráží nárůst výběru daní a pojistného na straně příjmů a umírněný růst celkových výdajů.

Proti schválenému rozpočtu byly rozpočtové příjmy vyšší o 5,2 mld. Kč. Daňové příjmy z toho přesáhly plánovanou výši o 8,3 mld. Kč a čistě daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení byly vyšší o 11,9 mld. Kč. Nad plánem pak byl například výběr daně z příjmů fyzických osob, spotřební daň z minerálních olejů nebo daně z hazardních her.

Co se týče výdajů, tam nedosáhly celkové a běžné výdaje o jednotky miliard ani zákonem povoleného limitu. Kapitálové výdaje v objemu 210 mld. Kč však přesáhly o 25,5 mld. Kč původní plán vlády.

Předseda vlády ČR Petr Fiala uvedl, že celkově sníží deficit za jejich vlády asi o 180 mld. Kč. To, co je nejdůležitější, je vývoj schodků veřejných rozpočtů k HDP. Zatímco v roce 2021 byl schodek veřejných rozpočtů přes 5 % HDP, v příštím roce to budou zhruba 2,3 %, doplnil.

S dodržením schodku pomohly výdaje na povodně

Jak podotýká Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy, ministerstvo financí s chutí zdůraznilo, že skutečný schodek skončil pod naposled schválenou částkou 282 miliard korun, která obsahovala i hrubý odhad možných nákladů na nápravu škod po povodních. Tady je ale podle něj třeba připomenout, že onen odhad povodňových nákladů byl skutečně jen velmi hrubý, takže nižší skutečnost není žádným velkým vládním vítězstvím – nota bene, pokud není jasné, jaký objem nákladů bude ještě muset být hrazen z rozpočtu letošního roku.

Dále dodává, že na povodně šlo z loňského rozpočtu 15 miliard korun, takže pokud tuto částku z celkových skutečných výdajů odečteme, zjistíme, že nebýt povodní, byl by schodek 4 miliony korun nad původním plánem. Přísně vzato vlastně 20 miliard nad ním: dalšími 16 miliardami korun totiž k lepšímu konečnému číslu vládě pomohl také původně neplánovaný převis příjmů z EU nad odpovídajícími výdaji, upřesňuje.

Vít Mikušek, analytik z týmu ekonomického výzkumu Raiffeisenbank, říká, že s optimismem je třeba spíše šetřit a také zmiňuje, že k dodržení letošního schodku nejspíše pomohlo i navýšení deficitního plánu na pomoc po povodních, z nichž zhruba 4 mld. Kč zřejmě nebyly použity na tento účel.

Podle něj hospodaření vlády v minulém roce nakonec dopadlo lépe, přesto struktura příjmů a výdajů značí spíše potřebu obezřetnosti do dalších let, a to zejména s ohledem na vývoj mandatorních výdajů. Vzhledem k naší prognóze vývoje HDP očekáváme, že saldo rozpočtu letos poklesne na 3 % (vs 3,7 % v r. 2023) a výhledově klesne těsně pod 2 % v r. 2027, rizikem však je další politický vývoj a ochota budoucích vlád podíl schodku snižovat, doplňuje.

Podle Michala Skořepy se z toho, že výsledný schodek skončil blízko plánu, dá už teď odhadovat, že mezi roky 2023 a 2024 se vládě podařilo posunout k úspornějšímu hospodaření. A to za předpokladu přebytku ostatních složek veřejných financí ve výši kolem 1 % HDP strukturální deficit samotné centrální vlády podle jeho velmi hrubých propočtů klesl z cca 3,4 % HDP na cca 3 % HDP, což je podle Skořepy třeba ocenit jako výraz politické odvahy. 

Pro rok 2025 už vláda další podobně razantní šetření nenaplánovala, nejspíš ve snaze nezhoršovat svůj obraz před parlamentními volbami letos na podzim: strukturální deficit veřejných financí má zůstat na podobné úrovni jako loni, tedy kolem 2 % HDP, uzavírá.

Přečtěte si také:

Miliardy na pomoc podnikatelům, které zasáhla povodeň