Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce změnit definici nelegální práce, což by mělo úřadům usnadnit dokazování. Nově by už nehrála roli délka výkonu práce. O návrhu má ve středu jednat vláda.
Definice nelegální práce by se měla změnit
Fialův kabinet by měl na svém středečním zasedání mimo jiné řešit novelu zákona o zaměstnanosti, která má od roku 2024 přinést hned několik významných změn. Jedna z nich se týká definice nelegální práce. Nyní dle § 5 písm. e) bod 1. zákona o zaměstnanosti platí, že „nelegální prací“ je závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.
Závislou práci pak § 2 zákoníku práce definuje jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce dále musí být dle zákoníku práce vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Nyní je potřeba prokázat soustavnost
Zároveň platí už řadu let judikatura Nejvyššího správního soudu, podle které je nutné, aby úřady prokázaly soustavnost závislé práce, respektive nelegální práce. Je velmi obtížné prokazovat, že daná fyzická osoba pracovala déle než v době fyzické kontroly pracoviště, která obvykle trvá pouze v řádu hodin, přičemž zaměstnavatelé následně argumentují, že nebyl naplněný znak soustavnosti závislé práce. U nelegálních zaměstnanců je obtížné zajistit jiné důkazy prokazující delší dobu výkonu práce, neboť zaměstnavatelé tyto zaměstnance většinou nijak neevidují,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
A právě tuto skutečnost chce nyní MPSV změnit tím, že do zákona vloží ustanovení, že délka výkonu práce není pro určení nelegální práce rozhodná. Pokud návrh schválí vláda a projde i Parlamentem, změny by měly začít platit od roku 2024.