Pokud se někdo domnívá, že tomu, kdo je dlouhodobě evidován na pracáku, se celá tato doba započte pro nárok na důchod, tak se mýlí. Existují totiž omezení.
Jak se nezaměstnanost počítá pro nárok na důchod
Tomu, kdo je veden v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání a dostává podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci, se doba vedení v evidenci započítává do doby pojištění, která je nutná pro nárok na důchod, vždy, a to jako tzv. náhradní dobou pojištění.
Pokud je ale nezaměstnaný veden na úřadu dlouhodobě a nedostává již podporu, započítává se mu tato doba v rozsahu maximálně 3 let. Pokud ale tato doba (dlouhodobá nezaměstnanost bez vyplácení podpory) nastala před dosažením 55 let věku, počítá se pouze rok.
Zároveň se všechny získané doby při nezaměstnanosti pro účely nároku na starobní důchod dále krátí na 80 %. Kdo byl nezaměstnaný 200 dnů, započítá se mu jak náhradní doba 160 dnů.
Souhrnně tedy platí v současnosti toto:
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. 1. 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci
- doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy
- doba vedení v evidenci Úřadu práce ČR, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod
- pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze 1 rok
Zjištění doby nezaměstnanosti, která se započítá do nároku na důchod, probíhá tak, že se sečtou započtená období nezaměstnanosti (dle výše uvedeného) a výsledný součet se vynásobí 0,8 (započte se 80 %).
Máte přehled o svých odpracovaných dobách pro nárok na důchod?
Nezaměstnanost je vyloučenou dobou
Dále platí, že v případě, kdy doba evidence na Úřadu práce ČR zasahuje do tzv. rozhodného období, což je období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, jedná se o tzv. dobu vyloučenou. Doba evidence na pracáku se tedy vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností a tím i výše důchodu.
Příklad podle České správy sociálního zabezpečení
Rozhodné období pro výpočet důchodu přiznaného v roce 2020 je 1986–2019, tj. 34 let. Pokud byl v tomto období občan celkem 2 roky evidován na Úřadu práce ČR, úhrn příjmů získaných za celé rozhodné období se rozpočítá na 32 let, nikoliv na 34, vyloučená doba tedy průměrný příjem nesníží.
Nejste evidovaní na úřadu práce? Do důchodu se to nepočítá
Kdo nebyl během nezaměstnanosti evidován na úřadě, tento čas se mu do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. Může se tak stát, že dotyčnému při dlouhodobé nezaměstnanosti nevznikne ani nárok na důchod. Je nicméně možné využít při neevidované nezaměstnanosti dobrovolné důchodové pojištění.
ČLÁNKY DO MAILU