Lidé, kteří jsou v důchodu, si mohou, pokud jim to zdraví dovolí, vydělávat. Vykonávat mohou například samostatnou výdělečnou činnost. Kdy hradí zálohy na pojistné a proč?
Jak uvádí § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, OSVČ vykonávající vedlejší činnost z důvodu současného pobírání starobního důchodu platí pojistné a zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne rozhodné částky zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Rozhodná částka je stanovena pro celý daný kalendářní rok.
Za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost, se odčítá 1/12 z rozhodné částky.
OSVČ je účastna důchodového pojištění:
- v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
- v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky. Příjmem se rozumí dílčí základ daně z příjmů ze SVČ podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu fyzických osob. Rozhodná částka je proměnlivá, v roce 2022 činí 93 387 Kč. Uvedená rozhodná částka platí při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.
- v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud se dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.
- v kalendářním roce, po dobu, po kterou vykonávala jako poplatník v paušálním režimu samostatnou výdělečnou činnost, a daň za dané zdaňovací období je rovna paušální dani.
Výše rozhodné částky
Rozhodná částka činí 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru za každý kalendářní měsíc, v němž nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství, případně dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenské se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoví povinnost platit pojistné OSVČ vždy, jestliže je účastna důchodového pojištění.
Sociální pojištění (důchodové a nemocenské pojištění) je pojistný systém, který je formou zajištění sociálních potřeb občanů pro případy ztráty příjmů z výdělečné činnosti, a to v mateřství, ošetřování člena rodiny, nemoci, invaliditě, stáří a ztrátě živitele. Systém je financován z pojistného z výdělečné činnosti, které platí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i OSVČ,
uvádí Česká správa sociálního zabezpečení.
Z uvedeného důvodu je povinna platit pojistné i OSVČ, která je poživatelem důchodu, jestliže je účastna důchodového pojištění z výdělečné činnosti. Tato OSVČ si však může požádat o přepočet důchodu, pokud vykonávala činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění. Za každých 360 dnů účasti na pojištění při současném pobírání důchodu v plné výši, má OSVČ nárok na zvýšení důchodu o 0,4 % výpočtového základu měsíčně.
ČLÁNKY DO MAILU