Důchodová reforma po několikahodinové debatě prošla druhým čtením. Zásadní změnou je zvyšování důchodového věku a pomalejší růst nových penzí u budoucích seniorů.
Důchodový věk by se měl zvyšovat nad aktuální hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Reforma dále navrhuje dřívější penzi pro náročné profese nebo výhody pro seniory, kteří budou i v důchodovém věku dále pracovat.
Prodlouží se věk odchodu do důchodu
Aktuální platí, že se věk pro odchod do důchodu neustále zvyšuje, přičemž by se měl v roce 2035 zastropovat na 65 letech. Návrh ale počítá se zrušením tohoto stropu a zavedením mechanismu navazujícího na hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití. Důchodový věk každého ročníku narození by měl být navázán na naději dožití 50letých osob v roce, ve kterém příslušná generace dosáhne 50 let věku.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka v minulém týdnu oznámil, že by měla být stanovena horní hranice pro odchod do starobního důchodu. A to 67. rok věku.
Horní limit má zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití. Ve druhém čtení bude načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tom tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,
uvedlMarian Jurečka.
Lidé pracující v náročných profesích půjdou dříve do důchodu
Byl stanoven okruh osob, které získají zvýhodnění formou snížení důchodového věku, a to na základě kategorizace rizik podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Od 1. ledna 2025 budou do tzv. náročných profesí doplněny:
- Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4
- Osoby pracující na pracovištích s výskytem vybraných rizik kategorie 3 – celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem
Návrh bere v potaz práce v náročné profesi v období 10 let před účinností zákona. Hned , jak zákon vejde v platnost, bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4400 směn. To odpovídá přibližně 20 letům práce.
Po posledním jednání je ve hře ovšem také návrh vládních poslanců, který má výrazně omezit okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profesí odcházet do starobní penze dřív bez jejího krácení. O konečných změnách v důchodech by měli poslanci hlasovat koncem října.
Postupné zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů parametrickými úpravami
Reforma obsahuje návrh na zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů tak, aby se průměrná úroveň nově přiznávaných důchodů v relaci k průměrné mzdě i přes další nárůst dosahované doby pojištění v důsledku zvyšování důchodového věku nezvyšovala.
Znamená to, že se má snížit úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících 100 % na 90 % a má také poklesnout úroveň procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %.
Myslíte si, že důchodová reforma
Místo zvýšení důchodů sleva na pojistném
Součástí novely je i nahrazení trvalého zvyšování důchodů snížením sazby pojistného o 6,5 p. b. pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. Snížení pojistného se tak bude týkat jak zaměstnaných seniorů, tak důchodců OSVČ. Původně byla tato změna navrhovaná už ve vloni schválené novele, nakonec ale byla z návrhu vyškrtnuta. Pokud nyní návrh projde celým legislativním procesem, půjde snížení pojistného uplatnit od ledna 2025.
Omezení tzv. výchovného
Výchovné má být vypláceno pouze osobám, které vychovaly více než dvě děti. K omezení výchovného však nedojde okamžitě po nabytí účinnosti zákona, nýbrž se bude snižovat postupně. Zároveň by mělo dojít ke zrušení valorizace výchovného. Výchovné za první a druhé vychované dítě u důchodů přiznaných
- v roce 2027 bude činit 300 Kč,
- v roce 2028 bude činit 200 Kč a
- v roce 2029 bude činit 100 Kč.
Od roku 2030 se pak bude vyplácet jen těm osobám, které vychovaly více než 2 děti. Nicméně má platit, že nároků na výchovné, které vznikly na základě dosavadní právní úpravy, se omezení nijak nedotkne.
Ocenění za péči ve formě tzv. fiktivních vyměřovacích základů
Omezení výchovného má ovšem kompenzovat zavedení institutu fiktivních vyměřovacích základů. Fiktivním vyměřovacím základem se rozumí částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), avšak při výpočtu procentní výměry důchodu se bude počítat, jako by jím byla.
Dobrovolné sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery
Další novinku tvoří možnost sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery. Od roku 2027 se budou moct rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění. Rozhodnutí je dobrovolné a musí být písemně potvrzeno oběma partnery. Současně ale půjde sdílení ukončit samostatně. Sdílení za minulá období se tím sice nezruší, vyloučí se ale do budoucna.
Zvýšení minimální procentní výměry důchodu na 10 % průměrné mzdy
Reforma počítá se zvýšením minimální procentní výměry důchodu ze stávajících 770 Kč na 10 % průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč, takže by nově minimální procentní výměra činila více než 4 tisíce korun. Změny by měly nabýt účinnosti na začátku roku 2026.
Mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění
Loňská novela, která snižovala mimořádné valorizace, zpřísnila i podmínky pro odchod do předčasného důchodu. Ministerstvo chce nyní opatření zmírnit pro osoby, které získaly velmi dlouhou příspěvkovou účast na důchodovém pojištění, popř. také účast nepříspěvkovou, která vyžaduje fyzickou aktivitu pojištěnce (péče o děti do čtyř let věku, péče o závislé osoby a základní vojenská služba), a to v úhrnném rozsahu aspoň 45 let.
Pro osoby, které tuto podmínku splní, bude krácení za předčasnost poloviční (tedy 0,75 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů předčasnosti). Mírnější krácení má začít platit od roku 2026.
Snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod
Zmírnit by se měly rovněž podmínky pro nárok na tzv. odložený starobní důchod. V současnosti je nutné kromě dalších podmínek dosáhnout věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění pro muže stejného data narození. Nově bude stačit dosažení věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození, a to už od roku 2025.
Další změny:
- Hodnocení doktorského studia jako náhradní doby pojištění
- Prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod z 2 let na 5 let
- Omezení zasílání informativních osobních listů důchodového pojištění v listinné podobě
- Zpoplatnění tzv. valorizačních oznámení zasílaných v listinné podobě
- Zjednodušení postupů při prokazování žití u výplat důchodů do zahraničí
Podrobněji o těchto novinkách v článku:
ČLÁNKY DO MAILU