Firma prezentovala reklamu na proteinové potraviny, která obsahovala podle úřadů nepřípustná zdravotní tvrzení. Společnosti proto dostala pokutu. Tu potvrdil i Nejvyšší správní soud (NSS).
I proměny spotřebitelů jsou reklama
Firma Joygiver zveřejnila před několika lety na svých stránkách reklamu na proteinové potraviny, která odkazovala na míru nebo množství zhubnutých kilogramů k jejím dietnímu programu. Konkrétně šlo o „proměny“ spotřebitelů, kteří uváděli, kolik díky programu zhubli. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) tím porušila zákon o regulaci reklamy a dostala tak pokutu ve výši 15 tisíc korun.
Společnost se s pokutou nesmířila a podala žalobu a následně i kasační stížnost. Firma namítala, že z rozhodnutí SZPI nebylo možné dovodit, že by v případě vytýkaných „nepřípustných zdravotních tvrzení“ sama zadala reklamu, která by taková tvrzení obsahovala. Nadto společnost argumentovala, že záložku „proměny“ z webové stránky odstranila. Ani u soudů však firma neuspěla.
Šlo o nepřípustná zdravotní tvrzení, potvrdil soud
Jak před několika dny potvrdil NSS, firma zveřejnila nepřípustná zdravotní tvrzení, která jsou v rozporu s právními předpisy. NSS s odkazem na evropské nařízení připomněl, že zdravotním tvrzením rozumí každé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím. Podle nařízení pak nejsou přípustná tato zdravotní tvrzení: tvrzení, která odkazují na míru nebo množství úbytku hmotnosti. Dle názoru Nejvyššího správního soudu je třeba předmětné „proměny“ a komentáře spotřebitelů zveřejněné stěžovatelem považovat za reklamu ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o regulaci reklamy,
uvedl NSS a doplnil, že český zákon odkazuje právě na evropské nařízení, které některá zdravotní tvrzení zapovídá.
Soud rovněž odmítl, že by firma nebyla zadavatelem reklamy, jelikož její publikaci nemohl na web umístit přímo spotřebitel a firma jím uvedené informace zpracovala. Tím se dle zákona dostala do postavení zadavatele reklamy. Na výše uvedeném nic nemění ani skutečnost, že stěžovatel v reakci na uložené opatření prvostupňového orgánu odstranil záložku „proměny“. Stěžovatel byl postižen za přestupek, kterého se dopustil již tím, že na webové stránky nepovolená reklamní tvrzení umístil. Přestože následně splnil opatření uložené k odstranění zjištění nedostatků, nemohl se zbavit přestupkové (objektivní) odpovědnosti za to, že takový stav vyvolal a po jistou dobu udržoval,
dodal NSS s tím, že kasační stížnost nebyla důvodná a pokuta byla udělena v souladu se zákonem.
ČLÁNKY DO MAILU