Popularita podnikání z virtuální adresy je mezi českými firmami na vzestupu. Jak ukazuje analýzy společnosti Dun & Bradstreet, ještě před třemi lety virtuální sídlo využívalo 96 000 firem, nyní je to již o čtvrtinu víc, celkem 120 000.
Kdo využívá virtuální adresy nejvíce?
Virtuální adresy využívají hlavně stratupy a společnostmi, které ke své činnosti fyzicky nepotřebují kancelář, což s sebou oproti klasickému pronájmu prostor přináší významnou úsporu nákladů. Jak ale uvádí analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová, na druhou stranu mohou firmy s virtuální adresou představovat zvýšené riziko v obchodním styku.
Praha a Brno v četnosti vítězí
Nejvíc virtuálních sídel nabízí hlavní město. V rámci tuzemské podnikatelské základny má v Praze registrované sídlo 43 % společností, a proto není překvapením, že ze 120 000 firem, které podnikají z virtuálního sídla, jich má více než 80 % adresu v Praze,
upřesnila Štěpánová s tím, že jednoznačným rekordmanem je pražská ulice Rybná, kde papírově podniká necelých 7 000 firem.
Virtuální sídlo z pohledu zákona
Přesun firemního sídla k poskytovateli virtuálního sídla firmy je legální. Vzniká při něm zcela běžný obchodní vztah a kvalitní poskytovatelé mají toto ošetřeno i tím, že klient je vlastně nájemcem části prostor, kde se virtuální sídlo nachází.
Z hlediska zákona se jedná především o živnostenský zákon, konkrétně § 31 Povinnosti podnikatele, odstavec druhý. „Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání…“
ČLÁNKY DO MAILU