HK ČR: Stanjurovo váhání je absurdní, přínos cizinců je o řád vyšší než náklady

Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Hospodářská komora ČR považuje lavírování ministerstva financí nad tím, zda uvolní 88 milionů korun na úředníky, kteří mají ověřovat žádosti uchazečů z ciziny o práci, za absurdní.

Absurdní Stanjurovo váhání

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) je váhání ministerstva financí, zda uvolní necelých 90 milionů korun na platy úředníků ministerstva vnitra a ministerstva zahraničí, kteří mají i v roce 2024 ověřovat žádosti uchazečů z ciziny o práci skrze vládní ekonomický Program kvalifikovaný zaměstnanec, za absurdní.

Podle odhadů HK ČR totiž cizinci, kteří v tuzemsku prostřednictvím programu pracují, odvádí spolu se zaměstnavateli jen na odvodech daní, sociálního a zdravotního pojištění 23 miliard korun ročně a další miliardy korun stát získává z jejich spotřeby. Každý zahraniční uchazeč navíc musí při podání žádosti o zaměstnaneckou kartu zaplatit správní poplatek 5000 korun. Samotný výběr poplatku podle HK ČR z velké části platy úředníků pokrývá.

Z pohledu Hospodářské komory ČR je nicméně lhostejné, zda se hladkého náboru zahraničních pracovníků dosáhne udržením stávajícího počtu státních úředníků věnujících se příslušné agendě, anebo zintenzivněním její digitalizace. V každém případě jde o nepříliš častý příklad toho, že i ze státního rozpočtu lze vydávat prostředky s velmi výhodnou návratností, upřesňuje prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Tratíme desítky miliard ročně, tvrdí HK ČR

Jak navíc upozorňuje Hospodářská komora ČR, státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst jen v roce 2018 tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech. V roce 2019 činily potenciální ztráty zhruba 110 miliard korun a v letošním roce se podle odhadů Hospodářské komory ČR budou potenciální škody pohybovat okolo 150 mld. korun. 

Hospodářská komora také dlouhodobě upozorňuje, že vládní program ekonomické migrace znevýhodňuje nejmenší zaměstnavatele. Přístup do programu jim je odepřen jen na základě skutečnosti, že zaměstnávají méně než šest pracovníků. Hospodářská komora ve spolupráci se Svazem průmyslu a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů už v minulosti předložila MPSV návrh na zavedení zvláštního projektu pro malé (mikro) firmy, resort ale na tento návrh podnikatelských organizací nereaguje, uzavírá Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.