Jaký je rozdíl mezi náhradou mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a nemocenským? Přinášíme odpovědi

17. 2. 2022

Sdílet

24. 10 . 23 / 2x / nemoc, žena, pracovní neschopnost Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek

Nemoc či úraz a s tím související výpadek příjmu nejsou určitě nic příjemného a kompenzací je pro pracující náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a nemocenským. V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne náleží nemocenské hrazené Českou správou sociálního zabezpečení.

Karantény a izolace mají stejný princip

Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinné. Pojistné na nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné se mohou účastnit nemocenského pojištění (a hradit pojistné) dobrovolně.

Na nemocenské (dávka vyplácená státem) má nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz (lnebo mu byla nařízena karanténa) a jehož dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Trvá-li nemoc déle než 14 dní, pak mu od 15. dne vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušná podle sídla zaměstnavatele (event. jeho mzdové účtárny) nemocenské.

Co musí dočasně práce neschopný dodržet?

Dočasně práce neschopný musí být na adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři. Není podmínkou, aby tato nahlášená adresa byla totožná s adresou trvalého bydliště. Důležité je dodržovat léčebný režim a rozsah stanovených vycházek a umožnit kontrolu jeho dodržování. Adresu pobytu lze změnit se souhlasem ošetřujícího lékaře, protože jde o součást režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. U žádostí o změnu pobytu do zahraničí je nutný souhlas lékaře OSSZ.

Dále je nutné označit místo pobytu (zvonek) jmenovkou a je dobré si pamatovat, že možnost kontroly není omezena pouze na denní dobu, která odpovídá běžné pracovní době v kalendářním týdnu, tj. kontrolor může přijít i o víkendu nebo mimo pracovní dobu. Je nutné dodržovat dobu a rozsah stanovených vycházek. 

V případě, že pracovníci OSSZ nemocného nezastihnou na uvedené adrese, vyzvou ho písemným oznámením, aby kontaktoval OSSZ. Pokud se prokáže porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odejmutí nemocenského, tzv. postih.

Během prvních 14 dnů má také zaměstnavatel právo kontrolovat své zaměstnance „na neschopence“. Pokud zjistí nedodržování léčebného režimu, řeší se postih podle zákoníku práce.

Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu, může být nemocenské kráceno nebo odňato za dobu až 100 kalendářních dnů ode dne (každého).

Jak si zažádat o výplatu nemocenského?

Od 1. 1. 2020 již pojištěnec nemusí podávat samostatnou žádost o výplatu nemocenského (dříve šlo jeden z dílů propisovacího tiskopisu). Žádost o nemocenské se ze zákona považuje za podanou, pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, a to na základě rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ.

Nemocenské bude pojištěnci vypláceno stejným způsobem, jakým mu zaměstnavatel vyplácí mzdu nebo plat. Tuto informaci sděluje OSSZ zaměstnavatel.

V případě OSVČ je nemocenské vypláceno stejným způsobem, jakým tato osoba platí pojistné na nemocenské pojištění.

Autor aktuality

Jana je redaktorkou Podnikatel.cz a její hlavní specializací je marketing, zajímá se také o firemní finance. Pravidelně hledá a píše nové příběhy podnikatelů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).