Období, kdy je člověk bez zaměstnání, lze překlenout v evidenci úřadu práce, kdy je možné za splnění daných podmínek pobírat po určitou dobu podporu v nezaměstnanosti. Jak je to se zápočtem takového období do důchodu?
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) na svém webu vyvrací celou řadu mýtů, které se vztahují k důchodům. Jedním z mýtů je, že se do důchodu automaticky započítává celá doba evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce.
Realita je však úplně jiná. Jak uvádí MPSV ČR, do důchodu se započítávají maximálně 3 roky evidence na úřadu práce bez pobírání podpory v nezaměstnanosti. Doba vedení v evidenci Úřadu práce ČR, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let (resp. jednoho roku, jde-li o dobu před dosažením věku 55 let),
uvádí ministerstvo.
Doba, po kterou člověk v evidenci úřadu práce tuto podporu pobíral, je započtena v celém rozsahu. Obě tyto doby jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 %.
Nepracuje, ale zároveň není v evidenci úřadu práce
Období, kdy je člověk nezaměstnaný a nepřihlásil se do evidence úřadu práce, se mu do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. Je-li taková nezaměstnanost dlouhodobá, může mít za následek i to, že mu nárok na důchod nevznikne vůbec, protože nezíská potřebnou dobu pojištění,
upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Jestliže nárok přece jen vznikne, doba tzv. neevidované nezaměstnanosti bude mít negativní vliv na výši částky vyměřeného důchodu. Nepříznivé důsledky nezaměstnanosti na důchodové nároky je možné v některých zákonem stanovených případech řešit nebo alespoň zmírnit využitím tzv. dobrovolného důchodového pojištění,
uzavírá ČSSZ.