V době čerpání neplaceného volna nemá zaměstnanec nárok na žádný finanční příjem. Jak je to však se zdravotním pojištěním? Musí být uhrazeno?
I přesto, že v době neplaceného volna nevzniká nárok na mzdu, případně plat, za každého zaměstnance však musí být v kalendářním měsíci odvedeno zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. To činí 13,5 % z minimální mzdy. Zaměstnanec odvádí 4,5 % a zaměstnavatel odvádí 9 % z hrubé mzdy.
Od 1. ledna 2024 je minimální mzda 18 900 Kč a minimální pojistné 2552 Kč.
Neplacené volno v řádu dnů
Pokud je hrubá mzda v měsíci, kdy zaměstnanec čerpá neplacené volno, vyšší než minimální mzda, nemá neplacené volno žádný vliv na odvod zdravotního pojištění. Výše zdravotního pojištění je stanovena dle skutečně odpracovaných dnů.
Pokud je hrubá mzda za skutečně odpracované dny nižší než minimální mzda, tzn. minimální vyměřovací základ není dodržen, neplacené volno ovlivní odvod zdravotního pojištění. V takovém případě musí být při výpočtu zdravotního pojištění proveden tzv. dopočet, aby byl dodržen minimální vyměřovací základ.
Umožňuje vám zaměstnavatel neplacené volno?
Neplacené volno v řádu měsíců
Pokud zaměstnanec čerpá neplacené volno po dobu celého kalendářního měsíce, musí platit zdravotní pojištění plně sám. Po dobu neplaceného volna je pojištěnec nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za něj hradí zaměstnavatel. Jak zaměstnanec zaměstnavateli částkuuhradí, je na jejich dohodě,
uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Výjimky v dodržení minimálního vyměřovacího základu
Minimální vyměřovací základ nemusí dodržet zaměstnanec, který je:
- současně zařazen do státní kategorie – např. invalidní a starobní důchodce, student (do 26 let),
- zároveň OSVČ a jako OSVČ odvádí měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem,
uzavírá Všeobecná zdravotní pojišťovna.
