Zaměstnanec, který je zároveň živnostníkem, není nic výjimečného. Mnohdy se stává, že má ze své živnosti vyšší příjmy než ze zaměstnání. Jak se to projeví v přehledu o příjmech a výdajích.
Všeobecná zdravotní pojišťovna v rámci svých otázek klientů a následných odpovědí řešila konkrétní příklad.
Dotaz z praxe:
Jsem zaměstnaný a zároveň podnikám. Z podnikání mám celkové roční příjmy vyšší než v zaměstnání, ale jsou vysloveně nárazové, v některých měsících naopak nulové. Podle čeho se při podání přehledu OSVČ stanoví, zda jsou příjmy z podnikání hlavním zdrojem příjmu?
Všeobecná zdravotní pojišťovna na úvod upozorňuje, že pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo naopak vedlejším zdrojem příjmu, není rozhodující porovnání výše příjmů ze zaměstnání s daňovým základem ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem k možným výkyvům příjmů OSVČ nelze stanovit jednoznačný klíč pro srovnání výše příjmů, navíc podnikatel může mít i další příjmy (např. z pronájmu), které spolu s příjmy ze zaměstnání sám považuje za hlavní zdroj příjmu,
uvádí pojišťovna.
Nejdůležitější v této problematice je písemné prohlášení, které OSVČ učiní při zahájení své výdělečné činnosti. A posléze tak učiní vždy v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok.
Posouzení, zda jsou příjmy z podnikání hlavním zdrojem příjmu, je při souběhu OSVČ a zaměstnanec, hraje důležitou roli také v případě placení či neplacení záloh OSVČ. OSVČ není povinna platit zálohy, pokud je zároveň zaměstnanec a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí najednou do 8 dnů po podání přehledu o výši daňového základu.
Zaměstnaná OSVČ v práci skončila
Pozor si musí dát jen na situaci, kdy by v zaměstnání skončila. Pak se podnikání stává automaticky hlavním zdrojem příjmů a musí zálohy hned začít platit, a to ve výši vypočtené v podaném přehledu (alespoň však v minimální výši stanovené pro OSVČ), upozorňuje zdravotní pojišťovna.
Pro osoby samostatně výdělečně činné je dále důležité, jestli mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ bez ohledu na skutečnou výši svých příjmů. Jestliže ano, při souběhu OSVČ a zaměstnanec musí být v některé z těchto kategorií plátců vždy odváděno pojistné alespoň v minimální výši. Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ, která je zároveň zaměstnancem a odvádí z tohoto zaměstnání pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. V opačném případě musí dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ,
uzavírá Všeobecná zdravotní pojišťovna.
ČLÁNKY DO MAILU