Do odklízení následků po povodních se zapojili také dobrovolníci. Celá řada z nich tak místo do zaměstnání vyrazila poskytnout pomocnou ruku. Jak je to s nárokem na volno v práci a s náhradou mzdy?
Rozlišují se dvě situace. V prvním případě jde o odstraňování následků povodní na vlastním majetku (např. nemovitosti, automobilu apod.). V tom druhém se jedná o poskytnutí pomoci někomu jinému.
V případě, že jde o odstraňování následků povodní na vlastním majetku, jedná se o důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popřípadě nadpracování zmeškané doby.
Obdobná situace nastane, pokud jsou odstraňovány škody na vlastním majetku, ale na základě veřejného zájmu (hygienické důvody, zřícení nemovitosti apod.). V takovém případě náleží pracovní volno, ovšem náhrada mzdy nepřísluší ani v tomto případě (pokud to není ustanoveno ve smlouvě, popřípadě kolektivní pracovní smlouvě).
Pomoc někomu jinému
Pokud při povodních dobrovolník poskytuje pomoc někomu jinému a ta pomoc zasahuje do jeho pracovní doby, zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Ovšem opět bez nároku na mzdu.
Poskytování osobní pomoci je bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti. Jak je uvedeno v § 202 zákoníku práce. Při všech překážkách v práci na straně zaměstnance platí, že tuto skutečnost a délku trvání překážky prokazuje zaměstnanec zaměstnavateli.