Karanténa byla často skloňovaná v souvislosti s covidem, ale i v dnešní době se může zdát, že se v ní člověk ocitne například kvůli podezření na vážnou chorobu. Na co má v karanténě nárok zaměstnanec a OSVČ?
Jak píšou Finance.cz, dočasná pracovní neschopnost, ale i nařízená karanténa jsou podle § 191 zákoníku práce důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, během kterých jej musí zaměstnavatel povinně omluvit.
Zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, náleží prvních 14 dnů náhrady mzdy nebo platu (již od 1. dne karantény), jestliže splňuje podmínky nároku na nemocenské dávky.
Náhrada mzdy nebo platu bude náležet za pracovní dny, ale i za svátky, za které zaměstnanci vzniká nárok na náhradu mzdy, popř. nedochází ke krácení mzdy za tyto dny.
Zaměstnanci v karanténě mají stejně jako v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného hodinového výdělku, který se pro účely výpočtu upraví (redukuje) podobně, jako je tomu u denního vyměřovacího základu při výpočtu nemocenských dávek. Náhrada se pak zaokrouhluje na haléře směrem nahoru. Vyplacena musí být v nejbližším pravidelném termínu, kdy se zároveň vyplácejí i mzdy nebo platy.
Nárok na nemocenské dávky během karantény vzniká, pokud trvá déle než 14 kalendářních dnů. Osob, které jsou a budou v čtrnáctidenní karanténě, se tedy dávky nemocenského pojištění týkat nebudou. Ledaže by se u nich karanténa prodloužila.
Osoby samostatně výdělečně činné mohou mít na nemocenské dávky v případě karantény (nebo neschopenky) nárok také. Podmínkou však je, že podaly přihlášku k nemocenskému pojištění a vykonávají samostatnou výdělečnost činnost na území ČR nebo mimo naše území za předpokladu, že splnily oprávnění vyplývající z právních předpisů ČR. Dále také jejich účast na nemocenském pojištění musí trvat alespoň 3 měsíce. V prvních 14 dnech karantény nebo nemoci ale na žádnou náhradu nedosáhnou.
Podpůrčí doba neboli období, za které zaměstnanci náleží nemocenské dávky, začíná 15. den karantény nebo DPN (platí i pro OSVČ). Nejdéle je však lze vyplácet 380 kalendářních dnů ode dne nařízení karantény. Počítá se tedy i doba, kdy byl nárok na náhradu mzdy.
Do 30. kalendářního dne trvání karantény má zaměstnanec nárok na 60 % z denního vyměřovacího základu. Od 31. do 60. dne se částka zvyšuje na 66 %. Od 61. dne až do konce nařízené karantény nebo pracovní neschopnosti budou zaměstnanci pobírat 72 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. (Finance.cz)
ČLÁNKY DO MAILU