O příspěvek na bydlení žádá stále více lidí, a to díky zjednodušení žádosti i kvůli současné situaci. Žádat může ten, jehož náklady na bydlení přesáhnou 30 % čistých příjmů. Řadí se k těmto výdajům i hypotéka?
Jak píšou Finance.cz, obecně platí, že pokud žadatel (případně i posuzované osoby) zaplatí za výdaje spojené s bydlením více než 30 % z čistých příjmů, vznikne mu nárok na příspěvek na bydlení. O příspěvek lze zažádat i 3 měsíce zpětně.
Rozhodným obdobím je vždy předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud tedy uplatňujete nárok v 1. čtvrtletí 2024 (leden, únor, březen), budou pro posouzení dávky důležité příjmy a náklady na bydlení ze 4. čtvrtletí roku 2023 (říjen, listopad, prosinec).
Žádost mohou podat nájemníci i osoby bydlící ve vlastním domě. Obecně se příspěvek na bydlení vyplatí převážně jednotlivcům žijícím v nájmu.
Nezáleží ani na tom, jestli jsou žadatelé zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, o příspěvek na bydlení mohou požádat obě kategorie případných žadatelů. Na vysoký příspěvek na bydlení si přijdou také OSVČ v režimu paušální daně.
Je způsob, jakým se počítají příjmy OSVČ s paušální daní pro příspěvek na bydlení, správný?
Žádost lze podat i online, pokud ale chtějí mít žadatelé jistotu, je lepší zajít na pobočku osobně.
Ve většině případů mají osoby bydlící v nájmu větší náklady na bydlení než žadatelé bydlící ve vlastním domě. Z logiky věci musejí platit nájem, který se započítává do nákladů na bydlení pro posouzení nároku na dávku. Dále se také započítávají náklady na energie spojené s užíváním bytu a náklady na některé služby – úklid společných prostor v domě, svoz odpadu apod.
U žadatelů bydlících ve vlastním domě se do nákladů započítávají energie a služby. Majitelé mívají často na svůj dům sjednanou hypotéku, tu ovšem do nákladů na bydlení započítat nemohou. V současné době to zákon o státní sociální podpoře neumožňuje. Logicky tak vlastníci bytu mají menší náklady na bydlení než nájemci, za což jim i následně náleží nižší příspěvek na bydlení, nebo na příspěvek ani nedosáhnou.
Majitelé nemovitostí jsou tak v případě výše příspěvku na bydlení mnohem více znevýhodnění než žadatelé, kteří bydlí v nájmu.
Již v roce 2022 vláda debatovala o tom, jak by zohlednila výši hypotéky při posuzování nároku na příspěvek na bydlení, což zmínil i ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka. Existují sice normativy, které fungují jako určité záklopky, aby někteří lidé ten příspěvek nezneužívali. Nutno však podotknout, že 70 % žadatelů dostane opravdu celou částku nad těch 30, respektive 35 %. Do těchto procent se započítává nájem, náklady na elektřinu, plyn a vodu. Do budoucna uvažujeme také o zohlednění nákladů na splácení hypotéky,
uvedl Jurečka na webu své domovské strany KDU-ČSL.
Proti začlenění hypotéky do nákladů pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení nejsou ani někteří členové z opozice. Například Aleš Juchelka za hnutí ANO upozorňoval během energetické krize na současnou legislativu, která nezohledňuje hypotéky žadatelů bydlících ve vlastních domech.
V současné době ale neexistuje žádný oficiální vládní návrh, jak by se hypotéka do posouzení nároku na dávku zohledňovala. Naopak se od roku 2025 mají podmínky pro získání příspěvku pro žadatele zpřísnit, nově by měl být součástí žádosti také majetkový test.
Někteří zástupci realitního trhu a ekonomové oponují tím, že hypotéka je svobodnou volbou člověka, který se k ní upíše pouze tehdy, když ví, že bude schopen ji také splácet. Případné legislativní zahrnutí hypotéky do nákladů na bydlení by mohlo být lidmi z velké míry zneužíváno a zároveň by taková možnost výrazně negativně ovlivnila finanční rozhodování lidí. Příspěvek na bydlení by tak podle některých neměl být využíván na splácení dluhů. (Finance.cz)