Důchodová reforma počítá s prodloužením věku odchodu do důchodu. S tím souvisí i úprava růstu nových důchodů.
Nové důchody porostou pomaleji
Součástí důchodové reformy, která prošla v Poslanecké sněmovně prvním čtením, je kromě zvýšení věku odchodu do důchodu i další zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů. Úpravy věku odchodu do důchodu mají totiž vliv na prodloužení aktivní doby na trhu práce a tím i na dobu pojištění. Ke zpomalení růstu nových důchodů by mělo dojít tak, aby se průměrná úroveň nově přiznávaných důchodů v relaci k průměrné mzdě i přes další nárůst dosahované doby pojištění v důsledku zvyšování důchodového věku nezvyšovala. Cílem je snížení úrovně nově přiznávaných důchodů proti vývoji podle současného stavu o 8 %, což odpovídá přibližně snížení náhradového poměru o 3 procenta průměrné mzdy. Tato změna by byla realizována postupně po dobu 10 let od roku 2026 do roku 2035, aby nedošlo k žádné skokové změně,
píše se v důvodové zprávě.
Konkrétně to znamená, že se má snížit úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících 100 % na 90 % a má také poklesnout úroveň procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %. Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které novelu předložilo, se bude jednat o zpomalení růstu nových důchodů o cca 150 až 200 Kč ročně. Úpravu věku odchodu do důchodu je třeba vnímat také v kontextu toho, že dojde ke změnám na trhu práce – přibude částečných úvazků, postupně budou přicházet nové technologie. Naší povinností je zabezpečit důstojné důchody zejména pro ty lidi, kteří si rozhodně přivydělat už nebudou moci ani teoreticky,
uvádí MPSV na svém webu.
Jak se prodlouží věk odchodu do důchodu
Aktuální platí, že se věk pro odchod do důchodu neustále zvyšuje, přičemž by se měl v roce 2035 zastropovat na 65 letech. Návrh ale počítá se zrušením tohoto stropu a zavedením mechanismu navazujícího na hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití. Důchodový věk každého ročníku narození by měl být navázán na naději dožití 50letých osob v roce, ve kterém příslušná generace dosáhne 50 let věku.
Jak doplnilo MPSV, cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována průměrná délka výplaty starobního důchodu přibližně stejná, a to přibližně 21,5 let. Zároveň platí, že ročníků 1965 a starších se změny v oblasti důchodového věku nedotknou.
