Neplacené volno je spojeno s překážkami na straně zaměstnance a není oficiálně definováno v zákoníku práce. V něm jsou uvedeny právě překážky a zaměstnavatel neplacené volno v těch daných případech musí uznat.
Jak píšou Finance.cz, k nekalému jednání se zaměstnavatelé často přiklánějí za situace, když nemají aktuálně pro své zaměstnance dostatek práce. Nezřídka se stává, že zaměstnanci dají podepsat dohodu o čerpání neplaceného volna, aby takové jednání bylo „jakoby“ v souladu se zákonem.
Může například jít také o situaci, kdy zaměstnavatel chce v jednotném časovém úseku nařídit celozávodní dovolenou pro všechny zaměstnance, přičemž někteří zaměstnanci už svoji zákonnou dovolenou mají vyčerpanou.
Mnohdy zaměstnanci na tuto dohodu přistoupí. Často totiž ani netuší, že by jim zaměstnavatel měl poskytnout náhradu jejich mzdy ve výši průměrného výdělku, jelikož jde o jasné překážky na straně zaměstnavatele. Konkrétně tuto překážku uvádí § 209 zákoníku práce: O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v § 109 odst. 3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.
Zaměstnavatel by tak nedostatek práce měl řešit nejlépe nařízenou dovolenou nebo placeným volnem.
Při dlouhodobém nedostatku práce může dojít i k podání výpovědi ze strany zaměstnavatele pro nadbytečnost, za což má ovšem zaměstnanec nárok na odstupné až do výše trojnásobku měsíčního výdělku podle délky pracovního poměru.
V případě, že by skutečně došlo k dohodě o čerpání neplaceného volna kvůli nedostatku práce na straně zaměstnavatele, bude tato dohoda neplatná. (Finance.cz)
ČLÁNKY DO MAILU