Resort práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, která mění pravidla pro tzv. náhradní plnění, tedy pro odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce apod.
Jaká jsou nyní pravidla zaměstnávání OZP
Aktuálně podle § 81 zákona o zaměstnanosti platí, že zaměstnavatelé v průměru s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, a to ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Povinnost mohou dle zákona o zaměstnanosti splnit nejen jejich zaměstnáváním, ale také odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele podle § 78 zákona o zaměstnanosti, případně odvést příslušnou finanční částku do státního rozpočtu. Zpravidla se ale jedná o kombinaci uvedených možností.
Novela zákona, kterou v červenci schválila vláda, si klade za cíl zvýšit zájem zaměstnavatelů na přímém zaměstnávaní OZP v pracovním poměru, tyto zaměstnavatele oproti stávajícímu stavu zvýhodnit a tím také zlepšit postavení a možnosti pracovního uplatnění OZP na volném trhu práce.
Dílčí limit u náhradního plnění bude zrušen
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nyní poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, která mění pravidla pro tzv. náhradní plnění, tedy pro odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce apod. V současnosti totiž musí zaměstnavatelé splnit jak celkový limit náhradního plnění, tak dílčí limit stanovený pro objem dodávek náhradního plnění pro jednoho odběratele. Zaměstnavatelé však často nejsou schopni při výpočtu limitu náhradního plnění postupovat správně. MPSV proto navrhuje dílčí limit zrušit.
Tento dílčí limit, jehož výpočet je poměrně složitý, je ve své podstatě duplicitním institutem vůči celkovému limitu dodavatele upraveného v § 81 návrhu zákona. Navrhované zrušení dílčího limitu náhradního plnění rovněž navazuje na postupné snižování limitu náhradního plnění (ze stávajícího 28násobku na 21násobek, resp. 14násobek průměrné mzdy v národním hospodářství) a zákaz dodávek náhradního plnění mezi majetkově propojenými společnostmi. Na základě těchto opatření ztrácí totiž dílčí limit náhradního plnění svou opodstatněnost,
vysvětlilo MPSV ve zdůvodnění vyhlášky.
Účinnost vyhlášky, stejně jako projednávané novely zákona o zaměstnanosti, je plánována na začátek roku 2025.