Vláda schválila novelu insolvenčního zákona. Přináší například možnost dostat se rychleji z dluhové pasti. Podle zástupců podnikatelů je to však jen signál, že dluhy není třeba splácet.
Jak uvádí Ministerstvo spravedlnosti ČR, klíčovými prvky novely insolvenčního zákona je zkrácení stávající délky doby oddlužení z dosavadních 5 let na 3 roky, posílení opatření, která působí proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. Návrh také zajišťuje, aby dlužník v oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy.
Režimy oddlužení pro podnikající i nepodnikající fyzické osoby mají být v nejpodstatnějších parametrech sjednoceny. K přednostnímu uspokojení věřitelů pohledávek z výživného, zpravidla matek samoživitelek, návrh umožňuje provádět exekuční srážky ze mzdy dlužníka i po zahájení insolvenčního řízení.4
Zástupci podnikatelů novelu kritizují
Hospodářská komora ČR, která zastupuje české podnikatele, však novelu insolvenčního zákona spíše kritizuje. Jeden z bodů, na který cílí kritika, je zkrácení stávající délku doby oddlužení z dosavadních pěti na tři roky. Novela tak v důsledku připraví o peníze nejen soukromé věřitele, ale i daňové poplatníky, protože věřiteli jsou také veřejné instituce. A veřejnosti vyšle signál, že dluhy se platit nemusí,
upozorňuje Hospodářská komora ČR.
Podle Hospodářské komory ČR, která ve svých závěrech čerpá z debat s odborníky a ekonomy nebo zástupci měst a obcí, je zranitelných skupin osob, jako jsou senioři, invalidé a matky samoživitelky, čtvrtina z celkového počtu zadlužených lidí. Téměř 380 tisíc potenciálních adeptů na oddlužení představují lidé v produktivním věku a bez zdravotního hendikepu, 72 % z nich jsou muži.
Je tedy otázkou, proč novela nepromítá jen evropskou směrnici a nad to znovu výrazně uleví plošně všem nezodpovědným dlužníkům. A to za situace, kdy drtivou většinu těch, kteří jsou v osobním bankrotu, netvoří nejzranitelnější skupiny, ale naopak práceschopní lidé,
dotazuje se se prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Podle něj stát tím, že neodpovědným dlužníkům otevřeně proklamuje benevolentní odpouštění, demotivuje na straně druhé ke splácení svých závazků doposud odpovědné dlužníky.
Podle Hospodářské komory ČR by byla smysluplnější, aby se novela zaměřila čistě na transpoziční změny, tedy na fyzické podnikající osoby, a případné změny spotřebitelského oddlužení byly ponechány k další odborné debatě.