Zase jedna osoba, která chyběla ve škole, když se brala procenta a úměra, alias trojčlenka :-). Cílem valorizace je (pokud možno) zachovat kupní sílu důchodu (možnost koupit si stejné monožství zboží), vyměřeného před valorizací. Takže příklad: Mějme třeba paní Ubohou, s důchodem právě 10000 Kč a pana Majetného, s důchodem hezkých 20000 Kč. takže jejich průměr je 15000 Kč. Paní Ubohá si za svůj důchod může koupit 250 kostek másla po 40 Kč, zatímco pan Majetný přesně dvojnásobek, tedy 500 kostek másla. A teď se rok s rokem sejde, a máme, řekněme (aby se to dobře počítalo) inflaci ve výši 5 % a nulový růst mezd, cena kostky másla stoupla o 5 % na 42 Kč, a valorizace bude také právě 5 % . Tedy u výše uvedeného průměrného důchodu to bude 15000 x 0,05 = 750 Kč. Pokud by platil Váš názor, a tedy oba důchody by se valorizavaly o stejnou "průměrnou" částku, důchod paní Ubohé by se zvýšil na 10750 Kč, a mohla by si tak koupit 255,95 kostek másla po 42 Kč, tedy o 5,95 kostek více než před valorizací. A důchod pana Majetného by se zvýšil na 20750 Kč, za což by si mohl koupit 494,05 kostek másla, tdy o 5,95 kostek méně. Jinak řečeno, paní Ubohá by takovou valorizací bez jakékoli zásluhy bohatla, zatímco pan Majetný by o něco zchudl. Pokud by se valorizovalo plně zásluhově (což se neděje), valorizovaný důchod paní Ubohé by byl "jen" 10500 Kč, za který si však koupí, svých 250 kostek másla á 42 Kč jako před valorizací. A valorizovaný důchod pana Majetného by byl 21000 Kč za který si ale koupí opět svých 500 kostek másla. Poměr kupní síly důchodců paní Ubohé a pan Majetného by tedy byl zachován. Rozumíte tomu?
V praxi se ovšem ty dva způsoby do jisté míry kombinují, a to tak, že základní výměra se valorizuje všem stejně a činí 10 % průměrné mzdy. Pokud by tedy v roce před výpočtem valorizace byla průměrná mzda 35500 Kč a v roce výpočtu 39000 Kč (což je aktuální situace roků 2020/2021) zvýšila by se základní výměra každému důchodci o 350 Kč z 3550 na 3900 Kč a na zásluhovou složku, tedy procentní výměru by zbylo poněkud méně a dělení by bylo složitější.
Jen nástřel postupu u příkladu výše, který zhruba odpovídá současnému způsobu valorizace - "Podle zásluh" by se nerozdělovalo 5 % , ale jen (750 - 350) : 15000 = 2,67 % (u průměrného důchodu 400 Kč), a navyšovala by se o tuto míru jen procetní výměra. Tj. u paní Ubohé by by důchod po valorizaci 10523 Kč (tj. zvýšení o 5,23 %, což je více než inflace) zatímco u pana majetného 20789 Kč (tj. zvýšení jen o 3,95 %, což je méně než inflace). Jinak řečeno, stát již dávno při valorizaci "bohatým bere a chudým dává", nobo-li, plíživě mění důchod z dávky pojistné na dávku sociální (což pravda v mnohem větší míře dělá již při vyměření důchodu použitím redukčních hranic). Neboli, ve svých závěrech, že bohatí bohatnou a chudí chudnou se se hrubě mýlíte. (Doporučení: Požádejte vnoučata o opakovací lekci základní aritmetiky. Za mne to bylo učivo tuším páté třídy....)