Objednání na dobírku je stále jeden z nejvíce využívaných způsobů. S tím se ale také stále pojí situace, kdy zákazník zboží objedná, ale nakonec jej nepřevezme.
Většinou v domnění, že pokud si zbožím, které si na dobírku objednal, nepřevezme, nic se neděje. Panuje tak mylná představa, že nepřevzetí zboží znamená odstoupení od smlouvy.
Jak ale upozorňuje spotřebitelský server dTest, skutečnost je zcela jiná. Nepřevzetím zásilky a jejím nezaplacením v případě dobírky se totiž dopustí hrubého porušení svých povinností z kupní smlouvy. Vždy je potřeba zahájit s e-shopem komunikaci a o svém rozhodnutí odstoupit od smlouvy ho informovat,
upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Jak uvádí zákon, objednané zboží je kupující povinen zaplatit a převzít. Zákazník má ale také dle zákona právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku do 14 dnů od
převzetí zboží, a to i bez udání důvodu. V ideálním případě by tak měl zákazník zboží zaplatit, převzít, informovat prodávajícího o odstoupení od smlouvy
a nepoškozené a kompletní zboží na své náklady prodávajícímu vrátit.
Pokud se spotřebitel rozhodne zboží nepřevzít ještě před jeho odesláním, doporučujeme spotřebitelům vždy řádně od smlouvy odstoupit, protože jinak kupní smlouva nezanikne,
uvádí Hekšová.
Na co má obchodník právo?
Pokud si zákazník nepřevezme na dobírku objednané zboží, prodávající má právo
požadovat účelně vynaložené náklady spojené s uchováním věci a požadovat po kupujícím zaplacení skladného. Tato kompenzace je právně vymahatelná, protože byla nevyzvednutím zboží porušena kupní smlouva. O povinnosti zaplatit skladné, jakož i jeho výši, by však prodejce měl předem informovat, ideálně v kupní smlouvě a v obchodních podmínkách.
E-shopy se snaží spotřebitele od takového postupu odrazovat. Například tak, že zvýší poplatek za dobírku, neumožní dobírku u objednávek s nízkou hodnotou nebo si nastaví interní blacklist. Pokud si u nich zákazník vícekrát nepřevezme zboží, dobírku mu poté už neumožní.