Ode dneška platí zákon o nahlašování škodlivého jednání na pracovišti

Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Dnes, 1. srpna 2023, vešel v platnost zákon o ochraně oznamovatelů. Ten přináší zaměstnavatelům celou řadu nových povinností. 

Cílem právní úpravy tzv. whistleblowingu je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se oznamovatelé v soukromém i veřejném sektoru nebudou bát oznámit protiprávní jednání, o kterém se dozvěděli v rámci výkonu své práce (nebo jiné obdobné činnosti), a umožní tak jeho nápravu, omezení škody, dopadení pachatelů apod.

Poslechněte si podcast o whistleblowingu

Zákon se netýká všech zaměstnavatelů, ale pouze těch, kteří k 1. lednu příslušného roku zaměstnávají alespoň 50 zaměstnanců. Do limitu 50 zaměstnanců se zahrnují nejen zaměstnanci na hlavní pracovní poměr, ale i zaměstnanci pracující na částečný pracovní úvazek nebo na dohody o práci konané mimo pracovní poměr a přidělení zaměstnanci agentury práce.

Zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci budou moci vnitřní oznamovací systém sdílet s dalšími povinnými subjekty, eventuálně využít placenou službu v oblasti whistleblowingu (nabízet ji budou například právní kanceláře). Tyto podniky navíc mají výjimku a mohou nová pravidla splnit v rámci přechodného období až do 15. prosince 2023.

Přečtěte si také:

Aktuálně k whistleblowingu pro zaměstnavatele

Jaká pravidla musí firmy splnit

Firmy a další povinné subjekty budou muset zavést vnitřní oznamovací systém (zejm. zavést oznamovací kanály, určit příslušnou osobu, sdělit příslušné osobě, jestli přijala jí navrhované řešení atd.), který bude chránit identitu oznamovatele. Oznámení o případném protiprávním jednání má jít podávat jak písemně včetně využití elektronické komunikace, tak ústně (telefonicky či v jiném formátu hlasové zprávy), a pokud o to oznamovatel požádá, také i osobně při schůzce s příslušnou osobou.

Osoby, které budou oznámení přijímat a řešit, musí být řádně poučeny o jejich povinnostech a zaměstnavatel pro ně musí vytvořit takové podmínky, aby mohly podaná oznámení posuzovat v zákonných termínech, nestranně a nezávisle, včetně souladu s požadavky GDPR. Ze zákona je příslušná osoba povinna důvodnost oznámení posoudit a oznamovatele o výsledku šetření písemně informovat do třiceti dnů od přijetí oznámení, upřesnil advokát Pavel Koukal z kanceláře Rödl & Partner a dodal: Jen ve skutkově či právně složitějších případech může být tato lhůta prodloužena o dalších třicet dnů, nejvýše však dvakrát po sobě, tedy nejvýše na tři měsíce.

Přečtěte si také:

Ochrana oznamovatelů v otázkách a odpovědích